Eŭropo estas
kontinento. Ankaŭ Ameriko estas
kontinento. Patro estas inĝeniero. Aŭtomobilo estas
utila maŝino. Ministro estas ĝentila. Esperanto estas neŭtrala internacia lingvo.
Tablo estas en bildo. Ĉokolado estas
neutila, teo estas
utila. Ankaŭ kafo estas
neutila. Gramatiko de Esperanto. La unua leciono de Esperanto. Atentu la akcenton!
Nová slovíčka:
 |
 |
|
|
||
| akcento | přízvuk | konversacio | rozhovor | ||
| alfabeto | abeceda | la |
člen určitý | ||
| ankaŭ | také |
|
leciono |
lekce |
|
| ankoraŭ | ještě |
lingvo |
jazyk, řeč | ||
|
|
bildo |
obraz |
maŝino | stroj |
|
| ĉeĥo | Čech |
nacia |
národní |
||
| eksperimento | pokus |
neŭtrala | neutrální |
||
| ekzercaro | cvičebnice | neutila |
neužitečný | ||
| ekzerco | cvičení |
|
novembro |
listopad |
|
|
en |
v, ve |
observatorio | observatoř |
|
| estas | je, jsou |
|
oktobro |
říjen |
|
| gramatiko | mluvnice |
parto |
část, oddíl |
||
| ĝardeno | zahrada |
|
patro |
otec |
|
|
de |
od |
prezidento | prezident |
|
| ĝenerala | všeobecný |
revolucio |
revoluce |
||
| ĝentila | zdvořilý |
rimarko |
poznámka |
||
|
hieraŭ | včera |
tablo |
stůl |
|
| inĝeniero | inženýr |
|
teo |
čaj |
|
| instrumento | nástroj |
universitato | univerzita |
||
| internacia | mezinárodní |
unua |
první |
||
|
ĵurnalo | noviny |
utila |
užitečný |
|
|
kafo |
káva |
atentu la akcenton! | pozor na přízvuk! |
Přízvuk je vyznačen tučně!
Výslovnost a pravopis
a b c ĉ d e f g ĝ h ĥ i j ĵ k l m n o p r s ŝ t u ŭ v z A B C Ĉ D E F G Ĝ H Ĥ I J Ĵ K L M N O P R S Ŝ T U Ŭ V Z
Rimarkoj - poznámky
1. La akcento - přízvuk
Přízvuk klademe v esperantu vždy na předposlední slabiku, nikoliv na
první jako v češtině. Čech čte esperanto,
esperantista čte esperanto.
Klademe-li správně přízvuk, je esperanto jazyk velmi libozvučný. Dbejme
proto hned z počátku na správný přízvuk! Později není snadné napravovat
nesprávné přizvukování.
2.
ĉ vyslovujeme jako české č ve slově čokoláda - ĉokolado
ĝ vyslovujeme jako české dž ve slovech džbán, Bydžov; ĝardeno
- zahrada; seĝo - židle
ĥ vyslovujeme jako české ch ve slovech chemie - ĥemio;
mechanika - meĥaniko
ĵ vyslovujeme jako české ž ve slovech žák, žurnál - ĵurnalo
ŝ vyslovujeme jako české š ve slově šest; maŝino - stroj
ŭ píšeme pouze po samohláskách a nebo e, tvoří-li s
nimi dvouhlásku, tedy jednu
slabiku jako ve slově au-to; aŭ-to-mo-bi-lo, klaŭ-no, an-kaŭ
3. u po samohláskách a nebo e vyslovujeme jako v češtině ve
slovech naučit, neužitečný, tedy jako samostatnou slabiku.
Ne-u-ži-teč-ný; ne-u-ti-la
4. Pokud jsou ve slově dvě stejné hlásky vedle sebe, musíme zřetelně vyslovit každou z nich, např. mallonge (mal-longe), scii (sci-i), treege (tre-ege), metroo (metro-o).
5. d, t, n před i se neměkčí: srovnej diktátor; diktatoro [vyslov dyktatoro], ministro [minystro]
6. místo x píšeme v esperantu ks nebo kz: experiment-eksperimento, text-teksto, exemlář-ekzemplero, cvičení-ekzerco
7. V esperantu platí zásada "piš jak slyšíš a čti jak je psáno". Proto vyslovujeme pečlivě s a z: dezerto-poušť, deserto-dezert, kurso-kurz,školení, kurzo-kurz,směr lodi,převod peněz, deviso-deviza, devizo-heslo
8. Samohlásky (a-e-i-o-u). Délka samohlásek se v esperantu neoznačuje. Pokud jde o výslovnost, rozlišujeme v esperantu - podle
vyvinuvší se praxe - samohlásky
krátké
a dlouhé. Nepřízvučná
hláska je vždy krátká,
přízvučná hláska je:
a) krátká, následuje-li po ní
dvě nebo více souhlásek:
Esperanto, ministro, lingvo, bildo, teksto
b) dlouhá (ne však tolik jako
v
češtině) následuje-li po ní pouze jedna
souhláska nebo samohláska:
ĉokolado, kakao, aparato, revolucio
c) dlouhá - následují-li sice dvě souhlásky, z nichž však druhá je
l nebo r: tablo ale bildo, patro ale parto,
oktobro ale novembro
9. Hláskování. Slova v esperantu hláskujeme tak, že k souhláskám přidáváme samohlásku o (a bo co ĉo do ... u ŭo vo zo); tak např. slovo esperanto hláskujeme e-so-po-e-ro-a-no-to-o.
10. Slovo esperanto píšeme v češtině s malým, v esperantu většinou s velkým počátečním písmenem, protože to byl původně pseudonym autora (dr. Esperanto) a také pro odlišení od běžného významu (esperanto=doufající). Malé písmeno však není chybou. S malým počátečním písmenem se píší odvozeniny: esperantisto (člověk znalý esperanta), esperantigi (přeložit do esperanta). S velkým písmenem: Esperantujo (pomyslná země, kde se mluví esperantem, čili esperantské hnutí obrazně).
| ba |
va |
bi |
vi |
bu |
ca |
ce |
ci |
co |
cu |
ĉa |
ĉi |
ĉu |
di |
| ge |
ĝi |
he |
ĥo |
ia |
io |
ja |
jo |
ai |
aj |
ui |
uj |
ĵa |
ĵi |
| al |
el |
ul |
am |
im |
in |
ra |
sa |
ŝa |
ti |
au |
aŭ |
eu |
eŭ |
| celo |
ĉelo |
selo |
ŝelo |
peco |
peĉo |
peso |
| pezo |
ame |
ami |
ĝene |
ĝeni |
ago |
agu |
| gusta |
ĝusta |
juro |
ĵuro |
oro |
horo |
ĥoro |
| roko |
hoko |
ajlo |
hajlo |
ia |
ja |
ie |
| je |
iu |
ju |
vejno |
feino |
prujno |
ruino |
| kanabo |
knabo |
kavita |
kvita |
scii |
scienco |
alto |
| aŭto |
felto |
feŭdo |
tial |
adiaŭ |
iam |
ian |
| avo |
havo |
ravo |
ero |
eĥo |
serĉo |
ŝerco |
| eskalo |
skalo |
diri |
ĝiri |
tie |
ĉie |
tio |
| ĉio |
tiu |
ĉiu |
sia |
cia |
ŝia |
ĉia |
EKZERCOJ - CVIČENÍ
1. Opište si nová slovíčka do slovníčku a přízvučnou samohlásku
podtrhněte.
2. Přečtěte několikrát nahlas se správným přízvukem následující
cvičení:
kafo, ĉeĥo, teo, teksto;
akcento, ministro, maŝino, unua, ekzerco, neŭtrala, Eŭropo, rimarkoj,
ĥemio, kakao, ĝardeno, ĝentila, ĵurnalo, tinkturo, oktobro, novembro;
Esperanto, instrumento, prezidento, leciono, ekzemplero, ĉokolado,
ekzercaro, diktatoro, alfabeto, ĝenerala, meĥaniko, gramatiko,
neutila, utila;
eksperimento, aŭtomobilo, revolucio, inĝeniero, internacia;
universitato, tragikomedio, observatorio;
la alfabeto, la alfabeto de Esperanto, la akcento, la akcento en
Esperanto, unua leciono, la unua leciono de Esperanto, la unua
leciono de la Esperanta ekzercaro.
Atentu la akcenton! Esperanto estas lingvo. Esperanto estas lingvo
internacia, la ĉeĥa lingvo estas lingvo nacia. Lernolibron oni devas ne
tralegi, sed tralerni.
3. Hláskujte následující slova:
ĉeĥo, maŝino, teksto, konversacio, ĵurnalo, ĝentila.
4. Naučte se nazpamět a se správným přízvukem jména měsíců:
januaro, februaro, marto, aprilo, majo, junio, julio, aŭgusto,
septembro, oktobro, novembro, decembro (překlad je v 10. lekci)
Uzavíráme tedy, aby se sestavil jazyk
nový, nade všechny jiné již známé 1. snadnější, 2. lahodnější, 3.
dokonalejší
J. A. Komenský
Theodor Kilian - učebnice esperanta