ÚPLNÁ GRAMATIKA ESPERANTA

(původní text autora esperanta L.L. Zamenhofa upravený pro české uživatele z Wikipedie,
otevřené encyklopedie Esperanta - http://cs.wikipedia.org/wiki/Esperanto)

A. Abeceda

a b c ĉ d e f g ĝ h ĥ i j ĵ k l m n o p r s ŝ t u ŭ v z

Většinu písmen píšeme a hlásky vyslovujeme v esperantu stejně jako v češtině. Odlišná jsou:
ĉ - vyslovuje se jako č ve slově čokoláda – ĉokolado
ĝ - vyslovuje se jako dž ve slově bandžo – banĝo
ĥ - vyslovuje se jako ch ve slově echo – eĥo
ĵ - vyslovuje se jako české ž ve slově žurnál – ĵurnalo
ŝ - vyslovuje se jako české š ve slově šál – ŝalo
ŭ - se vyskytuje pouze jako dvojhláska aŭ, eŭ a vyslovuje se jako ve slovech automobil - aŭtomobilo, leukocit - leŭkocito.
Slabiky di, ti, ni se vyslovují dy, ty, ny jako ve slovech diktátor – diktatoro, tinktura – tinkturo, nikotin – nikotino.

B. Pravidla

1. Člen určitý je la a je stejný pro všechny rody a pády v čísle jednotném i množném.
2. Podstatné jméno má vždy koncovku -o, množné číslo -j. Esperanto má pouze dva pády: první (nominativ – nominativo) a čtvrtý (akuzativ – akuzativo). Čtvrtý pád tvoříme připojením koncovky –n: la patro – la patron, la patroj – la patrojn). Ostatní pády vyjadřujeme pomocí předložek např.: s otcem – kun la patro, k otci – al la patro, od otce – de la patro.
3. Přídavné jméno má vždy koncovku –a a skloňuje se jako podstatné jméno. Druhý stupeň se tvoří pomocí příslovce pli – více, třetí pomocí příslovce plej – nejvíce, slovo než překládáme ol, např. pli blanka ol neĝo – bělejší než sníh; la plej blanka – nejbělejší.
4. Základní číslovky jsou nesklonné: 1 - unu, 2 - du, 3 - tri, 4 - kvar, 5 - kvin, 6 - ses, 7 - sep, 8 - ok, 9 - naŭ, 10 - dek, 100 - cent, 1000 - mil. Čísla tvoříme prostým řazením číslovek: 5432 kvinmil kvarcent tridek du. Řadové číslovky mají koncovku přídavného jména: kvara - čtvrtý. Násobné se tvoří příponou -obl-: kvarobla - čtyřnásobný, kvaroble - čtyřnásobně. Zlomky mají příponu -on-: kvarono - čtvrtina, hromadné číslovky -op-: kvarope - čtyři a čtyři, podílné po: po kvar - po čtyřech. Číslovky mohou být též podstatnými jmény a příslovci: kvaro - čtyřka, kvare - za čtvrté.
5. Osobní zájmena jsou: mi - já, vi - ty, vy, Vy, li - on, ŝi - ona, ĝi - ono, si - se, ni - my, ili - oni, ony, ona; neurčité zájmeno oni (čti »ony«): oni parolas - říká se, mluví se. Přivlastňovací zájmena se tvoří koncovkou přídavného jména -a.. Zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména: mia - můj, min - mě, mne.
6. Sloveso se nemění ani v osobě ani v čísle: mi faras - dělám, la patro faras - otec dělá, ili faras - oni / ony / ona dělají. Přítomný čas má koncovku -as, minulý -is, budoucí -os, podmiňovací způsob -us, rozkazovací způsob -u, neurčitý způsob -i.

Příčestí a přechodníky mají v esperantu větší rozlišovací schopnost:
přítomné činné končí na -ant:  faranta - dělající
minulé činné končí na -int:  farinta - dělavší
budoucí činné končí na -ont:  faronta - mající / hodlající dělat
přítomné trpné končí na -at:  farata - dělaný
minulé trpné končí na -it:  farita - udělaný
budoucí trpné končí na -ot:  farota - mající být udělán
Přechodníky končí na -e:  farante, farinte, atd. - dělaje
Všechny tvary trpného rodu se tvoří pomocí příslušného tvaru pomocného slovesa esti - být a trpného příčestí dotyčného slovesa, při čemž se používá předložky de: ŝi estas amata de ĉiuj - je milována všemi.

7. Příslovce má koncovku -e, stupňuje se jako přídavné jméno: mia frato kantas pli bone ol mi - můj bratr zpívá lépe než já.
8. Všechny předložky se pojí s prvním pádem, předložka en také s akuzativem.
9. Každé slovo se čte tak, jak je psáno.
10. Přízvučná slabika je vždy druhá od konce.
11. Složená slova se tvoří prostým spojením slov(ních kmenů): skrib-maŝino - psací stroj, maŝin-skribo - strojové písmo, písmo psané strojem.
12. Zápor se tvoří ve větě pouze jedním záporným slovem (záporkou): Nikdo to neviděl - Neniu tion vidis. ( nesprávně: ... ne vidis). Nikdo z nás nikdy nic takového neviděl - Neniu el ni iam ion tian vidis. (Nesprávně: Neniu el ni neniam nenion tian ne vidis).
13. Na otázku "kam" odpovídáme čtvrtým pádem: domů - hejmen, do Prahy - Pragon.
14. Každá předložka má určitý a stálý význam; v nerozhodném případě se někdy používá neurčitá předložka "je": sopiro je la patrujo - touha po vlasti.
15. Takzvaná cizí slova se přejímají obvykle beze změny, píší se však foneticky.
16. Koncovky podstatného jména a členu se mohou nahradit odsuvníkem: de l´ mond´.

Přehled koncovek, předpon a přípon

Mluvnické koncovky

 -o podstatné jméno: fabriko továrna
-a přídavné jméno: fabrika tovární
-j množné číslo: fabrikoj továrny
-n akuzativ (4.pád): fabrikon továrnu
-e příslovce: fabrike továrně
-i infinitiv: fabriki vyrábět, vyrobit
-as přítomný čas: mi fabrikas vyrábím
-is minulý čas: mi fabrikis vyrobil jsem, vyráběl jsem
-os budoucí čas: mi fabrikos budu vyrábět, vyrobím
-us podmiňovací způsob: mi fabrikus vyrobil bych, vyráběl bych
-u rozkazovací způsob: fabriku vyrob(te)

Slovesná  příčestí

-ant- činné přítomné: fabrikanta vyrábějící
-int- činné minulé: fabrikinta vyrobivší
-ont- činné budoucí: fabrikonta hodlající vyrábět
-at- trpné přítomné: fabrikata vyráběný
-it- trpné minulé: fabrikita vyrobený
-ot- trpné budoucí: fabrikota mající být vyroben

Číslovkové přípony

-on- zlomek: duono polovina, duona poloviční, duonigi rozpůlit
-obl- násobek: trioble třikrát (množství), triobligi ztrojnásobit
-foj- časový údaj: trifoje třikrát, triafoje po třetí
-op- hromadné: kvaropo čtveřice, pokvarope po čtveřicích

Slovotvorné předpony

al- k, ke: aldono přídavek, alveturi přijet
ambaŭ- obou-: ambaŭmane obouručně, ambaŭflanke po obou stranách
antaŭ- před: antaŭurbo předměstí, antaŭvidi předvídat
anti- proti: antifaŝisto antifašista
apud- vedle: apuddoma stojící u domu
arki- arci-: arkiepiskopo arcibiskup, arkikanajlo arcilotr
bo- spřízněnost sňatkem: bopatro tchán, bofilo zeť
ĉe- u, při: ĉeesti zůčastnit se, ĉemane po ruce
ĉef- hlavní: ĉefverko veledílo, ĉefepiskopo arcibiskup
ĉi- tento: ĉijare letos, ĉiflanke na této straně
ĉirkaŭ- okolo: ĉirkaŭpreni obejmout, ĉirkaŭvojo objížďka
ĉiu- každo-: ĉiutage každodenně, ĉiuvespere každý večer
de- od: defali odpadnout, desalti seskočit
dis- rozptýlení: disŝiri roztrhat, disvojo rozcestí
du- dvoj-: dulita dvoulůžkový, duparta dvojdílný
dum- během: dumpaca mírový, za míru, dumviva doživotní
duon- polo-: duontempo poločas, duonpatro nevlastní otec, duonfermita pordo pootevřené dveře
egal- rovno-: egalbranĉa rovnoramenný, egalpezo rovnováha
ek- začátek nebo krátkodobost: ekbrili vysvitnout (slunce), zazářit (blesk)
eks- bývalý: eksministro bývalý ministr, exministr
ekster- mimo, vně: eksterurba mimoměstský
el- z, ven: eliri vyjít, ellerni naučit se
en- do, dovnitř: eniri vejít, enkonduko úvod
et- malo-: eturbo maloměsto, etburĝo maloměšťák
fi- ošklivost, opovržení: fiodoro zápach, fihomo darebák
fin- dokončení: finlerni doučit se, finskribi dopsat
for- odstranění : forporti odnést, forsendi odeslat
ge- oboje pohlaví: gefratoj sourozenci, gehundoj pes a fena
grand- velko-: grandurbo velkoměsto, grandparte většinou
ĝis- až do: ĝisnude donaha, ĝisatendi dočkat se
inter- vzájemně: interkonsenti domluvit se, dohodnout
ĵus- právě před chvílí: ĵusnaskito novorozeně
kontraŭ- proti: kontraŭdiri protiřečit, namítat
krom- vedlejší: krompago příplatek; kromĉaro přívěs
kun- spolu, dohromady: kunveno schůze, kunporti vzít s sebou
kvaron- čtvrt: kvaronhoro čtvrthodina, kvaronluno půlměsíc
kvazaŭ- zdánlivý, jakoby: kvazaŭdiri naznačit, kvazaŭedzino družka
laŭ- podle: laŭlonge podél, laŭvorte doslovně
mal- opak: malamo nenávist, maljuna starý, malfermi otevřít
mem- sebe: memmortigo sebevražda, memstudado samostatné studium
mis- nedokonalost: misuzi zneužít, mlskompreno nedorozumění
mult- mnoho: multjara mnohaletý, multflanka mnohostranný
ne- popření: negranda neveliký, nematura nedospělý
nov- novo-: novbakita novopečený, novedzo novomanžel
okon- osminový: okonfinalo osmifinále, okonnoto osminová nota
per- pomocí: perlabori vydělávat, perforto násilí
plej- nejvíc: plejparto většina, plejaĝulo nejstarší občan
plen- plný: plenmano hrst, plenluno úplněk
pli- větší: plimulto většina, plibonigi zlepšit
plur- více: plursenca víceznačný, plurvoĉa vícehlasný
plus- nad: plusvaloro nadhodnota, plusgajno nadzisk
po- po částech: pogranda ve velkém, pogrupe po skupinách
por- pro někoho: porinfana dětský, porpaca mírový
post- za, po: postmilita poválečný, postsekvo následek
pra- pra-: praavo praděd, prahomo pračlověk
preter- mimo, kolem: preteriri projít kolem, pretervidi přehlédnout
pri- o: priplori oplakat, pripensi uvážit
pro- kvůli, za: propeti přimlouvat se, prosit za někoho
pseŭdo- nepravý: pseŭdonomo pseudonym
re- znovu, opět: reverki přepracovat, resalti uskočit
retro- pozpátku: retroiri jít pozpátku
sat- dosyta: satdormi vyspat se, satludi vyhrát si
sen- bez, odstranění: senlabora bezpracný, senostigi vykostit, senkulpa nevinný
sia- svůj: siatempe svého času, sialoke na svém místě
sin- sebe: sindona obětavý, singarda opatrný
sub- pod, tajně: subskribo podpis, subridi smát se pod vousy
super- nad: superflua nadbytečný, supernatura nadpřirozený
sur- na: surhavi mít na sobě, surskribo nápis
tele- dálkový: telegvidado dálkové řízení, telestudi dálkově studovat
tra- skrze: trairi projít, traserĉi prohledat
trans- přes: transsalti přeskočit, transmara zámořský
tro- příliš: trodorlotita rozmazlený, troŝargita přetížený
tut- celo-: tutmonda celosvětový, tutlegi celé přečíst
unu- jedno-: unulita jednolůžkový, unuanime jednohlasně
vic- zástupce, náhrada: vicreĝo místokrál, vicpeco náhradní díl
vir- samec: virĉevalo hřebec, virbovo býk
 

Slovotvorné přípony

-aĉ- zhoršení významu: domaĉo barabizna, skribaĉi škrábat
-ad- trvání: kuradi pobíhat, pafado střílení
-aĵ- věc: novaĵo novinka, presaĵo tiskovina
-am- mající rád: gastama pohostinný, muzikama hudbymilovný
-an- obyvatel, člen: vilaĝano vesničan, klubano člen klubu
-ar- souhrn: arbaro les, vortaro slovník, junularo mládež
-arb- strom: pomarbo jabloň, ĉerizarbo třešeň
-ĉj- mužské zdrobněliny: Joĉjo Pepík, paĉjo tatínek
-ebl- možný: videbla viditelný, trinkebla pitný
-ec- vlastnost: beleco krása, frateco bratrství
-eg- zvětšení: pordego vrata, grandega obrovský
-ej- dějiště: lernejo škola, kafejo kavárna
-em- sklon k něčemu: plorema plačtivý, dormema ospalý
-end- pasívní nutnost: skribenda letero dopis, který musí být napsán
-er- částečka: neĝero sněhová vločka, lignero tříska
-esk- podobný: japaneska v japonském stylu, vireska mužný
-estr- vedoucí: urbestro starosta města
-et- zmenšení: pordeto dvířka, ruĝeta načervenalý
-hav- opatřený něčím: flugilhava okřídlený, truhava děravý'
-i- stát, věda: Francio Francie, diptomatio diplomacie
-id- potomek, mládě: reĝido kralevic, hundido štěně
-ig- učinit: varmigi ohřát, dormigi uspat
-iĝ- stát se: varmiĝi ohřát se, blindiĝi oslepnout
-ik- nauka: poetiko poetika, informadiko informatika
-il- nástroj: flugilo křídlo, kombilo hřeben
-in- ženské pohlaví: reĝino královna, hundino fena
-ind- hodný něčeho: laŭdinda chvályhodný
-ing- nástrčka: kandelingo svícen, piediogo třmen
-ism- hnutí: socialismo socialismus, kubismo kubismus
-ist- pracovník, stoupenec: laboristo dělník, futbalisto fotbalista, komunisto komunista
-iv- schopnost: produktiva plodný, kreiva tvořivý
-iz- aplikovat: najlizi pobít hřebíčky, gluizi potřít lepidlem
-nj- ženské zdrobněliny: Manjo Máša, Mařenka, panjo maminka
-oz- bohatý něčím: sabloza písčitý, herboza travnatý
-plen- plný něčeho: dolorplena plný bolesti
-riĉ- bohatý: sabloriĉa písčitý, florriĉa květnatý
-tuk- šátek: tablotuko ubrus, buŝtuko ubrousek
-uj- nádoba, strom, země: lavujo umyvadlo, pomujo jabloň, Anglujo Anglie
-ul- osoba určité vlastnosti: junulo mladík, bonulo dobrák
-um- přípona bez určitého významu: plenumi splnit, pendumi oběsit, kolumo límec, ventumilo vějíř
«učebnice esperanta