Jen to nikomu neříkej, pedofilové v církvi

Jestliže u hraného filmu Kler, který v Polsku rozvířil vášně loni, mohla být problémem uvěřitelnost, "Tylko nie mów nikomu" můžeme brát jako dodatečný "důkazní" materiál. Tento nezávislý film, který vznikl bez podpory extrémním katolicismem prorostlého polského establishmentu, nekompromisně, bez přílišného zjednodušování a s maximálním důrazem na šokový efekt odhaluje hříšnou podstatu církve a pokrytectví jejích vrcholných představitelů i řadových pěšáků. O upřímnosti slov samotných pachatelů zaznamenaných při konfrontaci skrytou kamerou a potvrzujících obvinění ze systematického zneužívání dětí nemůže být mnoho pochyb; jejich racionalizace dřívějších skutků a aktuální "snaha" se s nimi "vypořádat" je však ohromující (od nabídky finanční kompenzace až po tvrzení "taky se ti to líbilo"). Ve filmu prakticky žádný duchovní není tím, čím by dle teorie měl být. Naopak se odhaluje rozsáhlá provázanost mafiánského církevnictví se sektářským étosem (viz ty poutní "sabaty", podivné tiskovky apod.), díky níž jsou kriminální činy zahlazovány se systematickou pečlivostí. Film samotný není bez vad. Skoky mezi jednotlivými případy jsou nahodilé (nerozpoznal jsem nějaký jasný koncept), místo nějakého výraznějšího rámování/zobecnění jdou autoři po co největším počtu chapadel oné církevní chobotnice (včetně útoku na ikonu polského katolictví Jana Pavla II, a to bez detailnější diskuze či dokazování) a po vizuální stránce se film veze na podivné módě posledních let natahovat stopáž zbytečnými (přetože efektními) záběry na krajinu z letícího dronu. Přesto film ťal do živého masa polské společnosti a může být důležitým impluzem ke společenské změně (polská vláda sice v reakci na tento dokument začala novelizovat trestní zákoník, ale problém je mnohem hlouběji, než v nepotrestání odhalených predátorů v kněžských sutanách; ty dětské botičky, které se v rozvášněném Sejmu snažil položit opoziční poslanec na lavici Jarosława Kaczyńského, jsou výmluvným symbolem...). Otázka ale je, nakolik tento film (podobně jako zmíněný Kler) zasáhne tu správnou cílovku. V polské veřejnoprávní TV zcela určitě nepoběží, k prostým věřícím se dostane v omezené míře a u těch, kteří ve filmu vidí sprostý útok na církev a polskou identitu, může mít opačný efekt.

---