Tenisová exhibice

Tenisová exhibice ve Starém Městě

Málem jsem o ni přišel. Naštěstí jsem si všiml na panelu Slováckého deníku informaci o benefičním tenisovém turnaji ve Starém Městě za účasti bývalých českých profesionálních tenistů, který se měl uskutečnit v uplynulém sobotním odpoledni. A tak jsem se na dané místo vydal. Kdo by také nechtěl na vlastní oči vidět wimbledonského vítěze, že ano?

Jeden z tenistů, Leoš Friedl, totiž v roce 2001 vyhrál v Londýně se slovenkou Danielou Hantuchovou smíšenou čtyřhru. Kromě něj se měl na exhibici představit i bývalý člen elitní světové padesátky Michal Tabara, jenž si ve dvouhře zahrál dvakrát třetí kolo na grandslamu. Tuto dvojici měl doplnit i další tenisový matador Tomáš Cibulec a jednička tenisového Slovácka Tomáš Pindur. Prvně jmenovaný se však omluvil, a tak ho herně nahradil šéftrenér místní úspěšné Tenisové akademie Jan Svoboda.

Nemělo však jít pouze o čtyřhru, program byl mnohem obsažnější, neboť se v něm počítalo i s herním zapojením mladých a nadějných tenistů. Ale pěkně popořádku! Když jsem vešel do úhledného areálu Tenisové akademie, ihned mně padla do oka čtveřice sportovní veřejnosti známých tenistů. Tak trochu ležérně usazených v pohodlných křesílkách a s úsměvy ve tvářích. Bylo hned na první pohled zřejmé, že se dobře znají a jsou kamarády. Jedno místo u kulatého stolku bylo volné, a tak jsem hned využil situace a postupně se zapojil do probíhající diskuze. Bylo mně dopřáno dozvědět se mnohé ze zákulisí regionálního, ale i světového tenisu.

A nebylo divu, vždyť se jednalo i o hráče, kteří okusili Daviscup či Grandslam. Občas jsem i já přispěl několika informacemi „troškou do mlýna“, ale moudřejší bylo vstřebávat vyprávění „profíků“. Exhibice měla vypuknout kolem třinácté hodiny, ale co čert nechtěl, obloha se zakabonila šedí a následně se spustil drobný déšť. Obecenstvo se uchýlilo do klubovny anebo pod stánky a s kávou u rtů netrpělivě vyčkávalo změny povětrnosti. Nebesa se asi po hodině přece jenom umoudřila, a tak tenisové klání mohlo začít.

Ještě před ním nám, divákům, byli na pódiu představeni aktéři následujících dějů. Ale to už dvorec č. 1 nedočkavě čekal na protagonisty sportovního svátku. Ti se krátce rozehráli a exhibice ve zkrácených hrách započala. Ač celoživotní soutěžní tenista, to, co jsem na antuce viděl, mě mile překvapilo. Tenis, to totiž není jenom krásný sport, to je umělecké odvětví. Je až neuvěřitelné, co všechno se dá s míči vymyslet. Není vyloučeno, že i ony samy se divily, do jakých pohybových kreací je mistři bílého sportu dokázali uvádět.

Leoš Friedl udivoval diváky, ale nejednou i soupeře, razantními a přesnými údery, Michal Tabara na síti zase kouzlil jemnými tenisovými finesami v podobě umných stopbalů a lobů. Tenisovou „muziku“ pak spolehlivě dotvářeli skvěle servírující Tomáš Pindur a s přehledem hrající Jan Svoboda. Obdivuhodná byla obratnost všech hráčů a zejména herní vynalézavost. Jejich mnohaletá turnajová praxe byla očividná. Takže, bylo se na co koukat a často i s uznáním zatleskat.

Po skončení čtyřhry došlo k očekávanému zapojení do hry tenisového mládí. Na každé straně dvorce si „dospělák“ k sobě přivzal mladíčka, tak kolem třinácti, čtrnácti let. Byla to jakási obdoba mixu. Ale kdo by čekal nějaké ohledy v nastávajícím boji na nezralé mládí, ten by se hodně mýlil. Byly i okamžiky, kdy turnaji protřelý hráč na protější straně dvorce jen bezmocně kroutil hlavou, když kolem něho zasvištěl míč vyslaný tenisovým kadetem. Dalším bodem programu bylo předvádění tenisové školy, respektive školky.

Mohli jsme sledovat, jak se mají trénovat úplně ti nejmenší, tak šesti, sedmiletí caparti. Na dvorcích to místy vypadalo jako na tenisovém mraveništi. Pobíhalo se, kličkovalo, přičemž byla více jak zjevná snaha těch nejmenších vracet přes síť míče svým tenisovým vzorům. Mladí adepti tenisu se činili jako o život. No, kdy se jim dostane taková možnost „pinkat“ s tenisovými velikány, pravda? Takže přes nepřízeň počasí jsme všichni kolem dvorců prožili krásné sobotní odpoledne, plné zážitků, ale i ponaučení.

V Tenisové akademii Staré Město tedy vědí jak a čím upoutat mládež, takže mají o tenisový dorost velmi dobře postaráno. Nástupců Berdychů, Štěpánků, Tabarů i Friedlů je evidentně potřeba, třeba se časem zadaří!

Musíme věřit!