Silvestrovská noc

Jak každý ví, má svá neodolatelná specifika.

Jen jen málo mezi námi těch, kteří ji nevnímají jako pozoruhodnou. Nejenom pro celou plejádu nabízených pořadů v televizi či rozhlasu. Hlavně pro její celkové pojetí, jedinečnou atmosféru. Již po setmění na Silvestra se plní restaurace a četné zábavní podniky hosty, často před objednanými.

Čeká je slavnostní menu, hudba a konverzace této noci přináležející. Zpočátku se venku ještě nic až tak mimořádně hlučného neděje. Jen sem tam z nějaké městské čtvrti zazní pár explozí, ale ty jsou jen předčasným vybočením z nastávajících událostí. Člověk si říká, proč tito jedinci, patrně mladíci, plýtvají střelivem. Pár hodin přece jenom mohli počkat, že ano.

Občanů je v prostoru náměstí a volných prostranství zatím spoře. Mnozí se teprve vrátili z podvečerních vycházek a usedají po večeři k televizím. Programy v nich jsou někdy originální, někdy ne, ale často v nich více mnohé z nás zaujmou staré české a oblíbené komedie. Někdo však dá přednost hudebním programům, přičemž pečlivě volí ty, které jsou jeho „šálkem“ kávy. Po desáté večerní však začíná „přituhovat“.

Přece jenom mnozí hosté zejména v zábavných podnicích už nějakou tu „skleničku“ mají v sobě. Hudba střídá mluvené slovo, rozverností přibývá. No, a pak pár minut před půlnocí to začne. Rapidně přibývá explozí. Ručička hodin se nezadržitelně začíná přibližovat k absolutnímu vrcholu, tedy půlnoci. A už je to tu! Poslední úder zvonu.

Následují přípitky, přiťukávání skleničkami, přání spolu oslavujícím všeho možného, hlavně pak zdraví. V televizích umělecká či politická celebrita pronáší slavnostní přípitek. Na ten však často hosté podniků ani moc nečekají. Vyhrnou se narychlo oblečení ven, aby oblažili své oči nezvyklou, i když očekávanou podívanou.

Současně si vyslechli ohlušující koncert výbuchů a je doprovázejících světlic. Nejednou jsou sami iniciátory dění, neboť zapalují sebou přinesenou pyrotechnickou techniku. A že jí je… Různé ty petardy, rakety, svíce, kulové pumy, kompakty, prskavky a další a další. Všechny tyto se v těch chvílích dočkávají uplatnění.

Obloha je rozzářená přepestrými barvami, scenérie doslova velkolepá. Člověk se nestačí divit vynalézavosti těch, co vymýšlejí tuto ohnivou show. Občas si ovšem mnohý z nás musí ucpávat uši, hřmot je úděsný. Nejvíc přirozeně jím trpí domácí i divoká zvířata, o ptácích ani nemluvě. V Národních parcích už rozumně taková dění zakazují.

Desítky minut trvá popisované nebeské představení. Následně se lidé vracejí do vyhřátých místností, aby zábava pokračovala někdy až do velmi pozdní noci. Dlouho ještě však přetrvává super nálada. V duchu se mnozí z nás dávají předsevzetí, ale není mnoho těch, kteří setrvají v jejich plnění v průběhu roku. Novoroční ráno bývá naproti tomu velmi, velmi tiché, lidé vyspávají. Na zemi se povalují ohořelé zbytky použité techniky.

Začíná nový rok, někomu přinese štěstí, jinému opak toho, co si přál. Lidské osudy jsou nepředvídatelné…