Placebo

Placebo

Je dost mezi námi těch, kteří vědí, o co se jedná. Jde v podstatě o úkaz, při kterém látka, která by neměla být farmakologicky účinná, přece jenom tak nějak paradoxně funguje.

Jde tedy asi o psycho záležitost, kdy si prostě organismus namluví, že mu něco pomůže v léčbě jeho obtíží, a ono to opravdu zabírá.

V poslední době se tohoto pojmu hodně používá v souvislosti s alternativními formami léčby, hlavně homeopatií a akupunkturou.

Existuje spolek vědců, zvaný Sisyfos, který se snaží ze všech sil z našeho povědomí odstavit tyto nevědecké, říkejme raději pavědecké názory. Přece nemůže něco působit, co de facto neexistuje, co věda popírá.

Členové spolku Sysifos pořádají konference a když přijde řeč na již uvedenou homeopatii, tak prohlásí, že léčba něčím tak několikanásobně zředěném, je naprosto absurdní. Popírá totiž elementární základy vědy a konec konců i rozumu jako takového.

Když jsou přece jenom uvedeny v homeopati určité výsledky,tak její členové uvedou, že se jedná jednoznačně právě o placebo.

Přece roztok nebo tabletka, ve které je jen několik málo molekul látky, nemůže být farmakologicky účinná, to dá rozum.

Homeopaté by asi v tuto chvíli protestovali, existují totiž studie, že homeopatika opravdu v řadě případů pomoci mohou.. Argumentují mimo jiné i tím, že uvedené léčebné prostředky pomáhají i zvířatům.

A opět se tedy na scéně objevuje termín placebo, tedy předložení našemu tělu, potažmo spíše mozku něčeho, co nemá vědou ověřené opodstatnění.

Objektivně řečeno, člověk by měl být spíše na straně vědců. Kdo jiný jak oni přece vědí, co má mít účinky a co ne.

Míchat do léčby jakési esotérično, no tak to je na bludný balvan, kterým oceňují Sysifovci právě ty pavědecké metody léčby a děje obdobného charakteru.

Na tomto místě ale trochu nechápu jejich rozhořčení.

Na jedné straně jim dávám za pravdu, věda je věda, musíme její závěry respektovat, to ale neznamená, že se zřekneme čehokoliv, co může pomoci.

Všeobecně se ví, že člověku více pomáhají prostředky, třeba i léky, o kterých se ví, že jsou vzácné, patřičně drahé, nejlépe exotického původu.

Naše psychika si asi v těch případech řekne, no hrome, když je to tak drahé, vzácné, ze vzdálených končin, tak to musí zabrat.

V těchto případech si náš organismus podvědomě zmobilizuje svoje síly a často si tím pomůže.

Bohužel tento efekt pomáhá jen na několik týdnů, pak jako kdyby si naše tělo uvědomilo klam a přišlo na to, že bylo balamuceno a vzdorovitě dále odmítne tuto falsifikaci.

Když mu následně navíc  řekneme, že se jednalo o kostku cukru, tak je po zázračném účinku

Čert aby se v tom našem já vyznal.

Ale ať se jmenuje záhadný léčebný prostředek Petr nebo Pavel, občas přes naši psychiku placebovým účinkem pomůže.

Je krásné a přirozené, když nám zdravotně prospěje to, co je vědou vysvětlitelné, možná je však ještě krásnější, když pomůže něco tajemného.

Ale pozor, při užívání něčeho neprověřeného riskujeme, že ztratíme vzácný čas pro léčbu ověřenými medikamenty.

Jaromír Slavíček