Když ´´hvězdy padaly´´

Tou vlahou nocí..."hvězdy padaly".

Nejenom astronomové vědí, že noční obloha mezi dvanáctým a třináctým srpnem je zasvěcena meteorickému roji Perseid.

A tak mnozí příznivci tohoto očím přitažlivého úkazu v pondělí večer neváhali ani okamžik a vydali se na uherskobrodskou hvězdárnu s cílem pozorovat tento atmosférický fenomén.

Ale již předchozí odpolední hodiny nám nabídly poutavou přehlídku romanticky plujících oblaků, ať již to byla vlákének cirrů, neboli řas, anebo o něco později sněhobílých oblačných vloček, takzvaných „beránků".

Ty pak byly vystřídány masivnějšími, tmavšími slohokupami a nad Velkou Javořinou se jakoby z ničeho nic objevily typické obrysy blížící se bouře.

Obloha se postupně zatahovala, a tak mezi přítomnými vyvstala obava, zdali bude možné sledovat v plném rozsahu velkolepé noční divadlo.

Ještě před vlastním pozorováním jsme se ale zúčastnili, a to v počtu mnoha desítek zájemců, odborné přednášky vedoucího uherskobrodské hvězdárny pana Ing. Rostislava Rajchla.

Na místě konání přednášky byla k zastižení i kamera Slovácké televize

Pan inženýr nás úvodem v přednáškové místnosti slovy i obrazem seznámil s počátky sledování astronomických jevů, a to již v době příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na naše území.

V dalším  průběhu jeho poutavého výkladu jsme s velkým zájmem vstřebávali početné informace o tehdejších zvycích našich předků, o jejich zaujetí pro mystické nebeské jevy či

snaze vytvářet první kalendáře podle lunasolárních cyklů.

Zaujalo nás i zasvěcené vyprávění ředitele hvězdárny o orientacích hrobů a kostelů v době Velkomoravské říše, opět v souvislosti s důležitými fázemi Slunce a Měsíce

Po informacemi nabyté přednášce jsme se všichni těšili shlédnout hvězdami a především meteory ozdobenou noční nebeskou klenbu.

Jenže jako naschvál v těch chvílích venku zašuměl vydatný déšť.

Trval naštěstí jen velmi krátce, takže oblaka se brzy protrhala, a i když některé sektory oblohy zůstaly mračny pokryty, mohlo nám nebe v rozsáhlých mezerách mezi nimi ze svých krás opravdu co nabídnout.

Vlastně bylo dobře, že před našim pozorováním zapršelo, vzduch se dopadajícími kapkami deště zbavil nečistot, a tak se hvězdy našemu zraku mohly představit v plném svém třpytivém jasu.

Shromáždili jsme se před hvězdárnou a téměř jednotně upnuli svůj zrak k překrásným nočním souhvězdím.

A těch bylo opravdu nad našimi hlavami požehnaně.

Pomocí světelného kužele ze zdroje v rukou jednoho z průvodců došlo i k nasměrování našich očí na souhvězdí Orla, Delfína, Andromédy, Herkulesu, Pegasu, kulových hvězdokup

a o něco později v severovýchodním směru i na souhvězdí Persea.

Díky přítomným mladým členům z řad místního astronomického kroužku jsme se dozvěděli četné zajímavosti o hvězdných obrech  Altairu, Vegy, Antaresu a řadě dalších nebeských krasavic.

Věru, bylo se na co dívat a se zaujetím naslouchat odbornému výkladu přítomných astronomických nadšenců.

Každý ale přirozeně toužil po naplnění své večerní touhy, a sice shlédnutí meteorů, tedy světelných stop, vznikajících shořením prachových částic z ohonu komety Swift-Tuttleovy.

Samotný meteorický roj Perseid je znám lidem už 1755 let.

Dostal název podle souhvězdí Persea, ve kterém mají meteory radiant, což je místo na obloze, odkud, jak se přeneseně uvádí „vylétávají".

Meteory, ne tedy meteority, jak se mnozí mylně domnívají.U meteoritů se totiž předpokládá dopad jejich kosmické hmoty až na zemský povrch.

Zátylky hlav už nejednoho z nás asi bolely, když konečně, asi před půlnocí, se naše očekávání naplnilo.

Nad východním obzorem proťal nebeskou klenbu mimořádně jasně zářící meteor.

Těžko říct, co si kdo v době průletu tohoto meteoru atmosférou v tu chvíli přál, co měl v ten okamžik pro tento účel ve své mysli připraveno.

Zdraví, bohatství, štěstí v lásce, kdo ví?

Pověry jsou pověry, ale je asi jen málokdo, kdo by v ten okamžik na něco z uvedeného výběru nemyslel.

A tak byl ten večer svátkem všech těch, kteří dokáží ocenit nejenom krásy naší pozemské přírody, ale i popisovanou nádheru na námi se rozprostírající.

A pokud tedy, zejména v těchto srpnových dnech, máme možnost uvidět dráhou křižující se meteory na noční obloze, zvané též Slzami sv.Vavřince, pak nelitujme kroků do hvězdáren za zážitky, které nejsou v průběhu roku až tak docela běžné.

Jaromír Slavíček