Jablečné polibky

„Jablečná políbení"

Vesnička, jako z pohádky. Rozprostřená na náhorní rovině Slavičínska, obestřená na jihu lesy Bílých Karpat, v ostatních směrech pak zelení luk i okrovým zabarvením již sklizených okolních polí.

O které vesničce je řeč? No přece o „Mekkce" ekologů - Hostětíně.

A právě tam míří každoročně míří koncem léta stovky a stovky návštěvníků za oslavou nejznámějšího ovoce našich krajů, za jablky.

Kouzelné malé náměstíčko, obkroužené četnými stánky, které nabízejí kolem procházejícím výrobky lidových řemeslníků, produkty zdravé výživy, rouna z ovčí vlny, rozmanité kolářské předměty, ekologickou literaturu, a mnoho a mnoho dalších upoutávek včetně nezbytného koštu vín, ale  i tvrdších  „přírodních" nápojů.

V samotném centru náměstí početné dvojice pestře oděných mladých folklorních umělců sklízí vírem svých tanců zasloužený potlesk kolemstojících diváků.

Stačí pak přejít silničku a ocitneme se zase v království snad nejlahodnějšího známého nápoje, a sice čerstvé jablečné šťávy. V nevelkém, ale dobře a moderně vybaveném výrobním areálu, se jablka drtí, lisují, přičemž v konečné fázi procesu vytéká z lisu medově zabarvená tekutina – nesmírně chutný a hlavně zdravý jablečný mošt.

Místní k němu dokáží přidávat rozmanité esence, a tak můžeme na etiketách lahví shledat spolu s názvem moštu i jmenovité přísady řady léčivých bylin.

Ještě o kousek uprostřed ovocného sadu v malé sušárně vznikají z nakrájených jablek slaďoučké křížaly, o které je rovněž mezi návštěvníky slavnosti velký zájem.

Odtud již není stezkou daleko ke kořenové čističce. Jak sám její název napovídá, kořenové systémy vybraných rostlin tu dokáží zcela přirozeným způsobem vyčistit vodu, aniž by se muselo využívat složitých průmyslových technologií, tak běžných v našich městech a vesnicích.

Pasivní dům svým úsporným energetickým pojetím již čeká avizovanou prohlídkou na své návštěvníky a nad obcí zase biovýtopna má prostřednictvím svého lektora naslouchajícím co nabídnout řadou zajímavých informací.

Ale vraťme se opět přes silnici do obecního úřadu, kde v útulném prostředí se místní hospodyně oprávněně chlubí  svými chutnými jablečnými moučníky, takže není divu, že již při vstupu do těchto míst stojí dlouhé fronty zájemců.

A kdo má zájem o zábavu, ať si odskočí několik desítek metrů do blízkého parčíku, kde probíhá jedna zábava za druhou. Prostřídávají se zde koncerty hudebních skupin s hrami a soutěžemi pro děti i dospělé.

Ani žaludek v těchto místech nepřichází o své touhy. Kyselica, guláš, opékané klobásy, jehněčí steaky či pivo To vše už svou vůní a samozřejmě vzhledem chtě nechtě musí upoutat zájem kolemjdoucích.

A že bych zapomněl v tomto povídání na jablíčka? Ale kdeže, ani náhodou!

Poblíž náměstíčka vystavují na stolech v pestrém výběru své červenavé tváře, kterými se na nás usmívají ze všech stran. Zároveň si jimi vynucují dotazy svých obdivovatelů na odborníky, co se týká původu ovoce, jeho pěstování i případné konzumace.

Ovocnáři zde musí prožívat doslova euforické stavy, když obcházejí stále dokola stoly s vystavenými ukázkami krajovými odrůd jablek, aby se znovu a znovu vraceli k těm, které je nejvíce svými vlastnostmi zaujaly.

Obcí se rozeznívá melodická hudba, slunce hladí celou krajinu svými dosud ještě teplými paprsky „Babího léta", takže snad ani nemůže být lepší atmosféra tohoto dne na počátku podzimu.

Vztah k přírodě je obecně vzato neomylným odrazem charakteru lidí, to se prostě nedá popřít. A slavnost jablek v Hostětíně je tohoto výroku hmatatelným důkazem!

Jaromír Slavíček