E-maily

E-maily

V současné době má počítač většina z nás. Téměř každý den brouzdáme na internetových stránkách, přičemž volíme ty stránky, které nám mohou navýšit náš vědomostní obzor, zlepšit přiblížit i krásy přírody, případně zlepšit náladu.

To je u každého z nás přirozeně individuální.

Co nás ale asi všechny na počítačové síti spojuje, to je zájem o příchozí e - maily.

Jakmile se sytě černým písmem na monitoru počítače objeví, že někdo nám chce něco sdělit, nesporně zbystříme a jen obtížně zapuzujeme zvědavost.

Kdo nám to píše a co asi nám chce svým zprávou říct?

Jistě, většinou už podle jména vytušíme o čem bude asi „řeč," ale přesto se zájmem přečteme zasílanou zprávu.

Zprvu možná jen zběžně přeletíme jednotlivé řádky, abychom se k nim vzápětí opětovně vrátili a pokusili se podrobněji analyzovat  jejich obsah.

Odesilatelé jsou různí. Většinou jde o přátele nebo alespoň známé Chtějí nám většinou naznačit co mají na srdci, případně nás nějakou informací i překvapit. Platí to i to!

Někdy mají zájem jenom si tak z dlouhé chvíle popovídat, pokud ovšem protějšek znají a vědí, že se jim záhy dostane odpovědi.

Výhoda elektronické pošty nesporně spočívá také v tom, že se jí dají sdělit informace, které při přímém kontaktu účastníků by se nepředávaly s lehkou duší.

Paradoxně tatáž výhoda se může stát nevýhodou. E-mailem nepoznáme citové rozpoložení toho, kdo nám píše. Nemůžeme tušit jeho výraz obličeji, odhadnut jeho pocity, postřehnout jeho gestikulace.

Takže za něco platíme něčím. Mailů od těch, kteří nám nejsou nakloněni nebývá mnoho. Jejich náplň nás asi nenaplní nadšením a mnohdy je pod prvním přívalem dojmů dáme do koše, který neodkladně vyprázdníme.

Tím si ovšem příliš nepomůžeme, vrtavé myšlenky typu „Proč?" v našem nitru zůstanou.

Nezřídka do našich domovů přicházejí i e-maily indiferentní, které s naší myslí tolik „nezahýbou."Do nich namátkou patří různá úřední sdělení, obchodní nabídky firem a podobně. Přelétneme je zrakem a většinou je obratem pošleme do patřičných končin.

Stále oblíbenějšími se mezi lidmi stává posílání obrazových prezentací.

Což o to, některé jsou svým provedením velmi poutavé, ale je třeba vytušit zájmy příjemce, který by měl dát s předstihem zase najevo zasilateli, které prezentace ho těší nejvíce.

Někdo totiž miluje prezentace přírody, někomu jinému udělají radost zase dílka technického rázu, případně jiné.

Ne každý dokáže nechtěné prezentace projít od začátku až do konce, a pokud mu již v počátku prohlížení okem neladí, z počítače je rychle odstraňuje.

E-maily jsou však nesporně něčím, co obohacuje náš život a činí ho zajímavým.

Jejich nedostatek o něčem svědčí, avšak i přebytek může být na škodu. Až příliš připoutává člověka k počítači a isoluje ho od reálného světa.

Ale mezi námi, originál je originál, tím mám na mysli kontakt s dotyčným ve smyslu pohledu z očí do očí. Ten se nedá sebelepší elektronickou poštou nahradit!!!

Jaromír Slavíček