Brodská náměstí

Brodská náměstí

Náměstí patří k charakteristickým rysům prakticky každého města. Mají svůj půvab, zpravidla jsou centry setkávání občanů, nachází se zde četnější obchodní síť a rušná doprava.

Každé náměstí je něčím specifické, nejenom rozlohou a umístěním, ale i svými dominantními stavebními prvky a přilehlou vegetací.

V Uherském Brodě najdeme několik doslova kouzelných náměstí, která se pokusím nyní popsat. Je zajímavé, že jsou (až na náměstí 1.máje) posazena v linii sever – jih.

K nejvýznamnější bezesporu patří Mariánské a Masarykovo náměstí.

Mariánské náměstí je z těchto dvou jmenovaných náměstí náměstím méně rušným. Jeho horní část je tvořena základní školou s bohatou historií a architektonicky zdařilým moderním kulturním domem, před kterým stojí mariánský sloup z roku 1785.

Původně nejstarší obecná škola v Uherském Brodě stávala v Široké ulici, v roce 1699 byla však vystavěna nová škola právě zde, na Mariánském náměstí. Brzy byla považována za nejlepší v kraji.

Ale ani dosavadní budova časem nemohla pojmout všechny žáky, a proto byla nahrazena větší stavbou na Mariánském náměstí. I ta však byla roku 1909 zbořena a nahrazena budovou, která slouží dodnes. Působivá je na ní i skulptura na východní stěně se známým citátem od J.Á.Komenského: „Pojď ke mně, dítě, uč se moudrým býti!“

Východní část náměstí zaujímá dominikánský klášter, spojený mimo jiné s mariánskými poutěmi, nazývaný též kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Vznikl přestavbou původně gotického kláštera, jenž byl založen asi roku 1262 králem Přemyslem Otakarem II.                           Pro stavbu kláštera bylo zvoleno poutní místo, kde stávala kaple, jež byla r.1049 na popud uherského krále Ondřeje I. přestavěna na poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Tento král daroval chrámu obraz Panny Marie, který získal od byzantského císaře z Cařihradu. Nynější obraz Panny Marie umístěný v klášterním kostele je kopií původního obrazu darovaného králem Ondřejem I.

Jihovýchodní část náměstí tvoří historicky rovněž velmi významný Panský dům, řada menších obchodů, část východní pak instituce charity a mateřská škola.

Samotný Panský dům je historickou budovou postavenou roku 1512. Jde o jednopatrový dům s nádvorními arkádami a s množstvím zajímavých architektonických detailů. Prvořadá architektura patří k nejhodnotnějším dochovaným částem historického stavebního fondu městské památkové zóny. Svým významem přesahuje hranice města. Je v něm umístěna rozsáhlá městská knihovna a pořádají se v něm četné výstavy. Na Panském domě byla v roce 1923 odhalena pamětní deska JUDr. Václava hraběte z Kounic.

Před Základní školou Mariánské náměstí je k vidění jednak pěkné stromořadí javorů mléčných, jednak parčík se vzrostlými břízami, tisy a četnými okrasnými keři, mimo jiné pustorylem vonným, tedy nepravým, silně vonícím jasmínem.

Náměstím sice procházejí dopravní komunikace, ale provoz tuto lokalitu příliš nezatěžuje.

 

kulturní dům                                                                     Mariánské náměstí

Masarykovo náměstí má poněkud jiný charakter. Můžeme ho nazvat vitálním srdcem města, a to jak po stránce obchodní, tak po stránce finanční a organizační.

Pochopitelně i církevní složka je tu důležitá, neboť dominantou tohoto náměstí je na západní straně farní kostel.

Trojlodní chrám Neposkvrněného početí Panny Marie představuje vynikající barokní architekturu. Budova kostela byla postavena podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho, který byl hodně činný ve Vídni i na Moravě a pracoval pro šlechtické rody Lichtenštejnů, Harrachů a Kouniců. Kostel dal postavit hrabě Maxmilián Oldřich z Kounic

v letech 1717-1733. V roce 1733 byl také vysvěcen. Na štítu má barokní sochy Krista žehnajícího městu a čtyř evangelistů od neznámého umělce.

Za farním kostelem se nachází dům rodičů J.Á.Komenského a na průčelí domu pamětní deska.

Radnice tvoří další architektonickou dominantu města. Její původně gotický sloh byl v průběhu staletí pozměněn do dnešní podoby renesančně barokní.
Původní radnice stála uprostřed náměstí, teprve počátkem 18. století došlo k jejímu přemístění do budovy v rohu náměstí. Tato budova původně náležela městskému písaři Pavlu Makovcovi. Pak dům postupně drželi Mariana Beřkovská ze Šebířova, manželka pana Arkleba z Kunovic, Václav Kokorský z Kokor a Lev Vilém z Kounic. Šlechtický dům prodal městu na stavbu radnice v roce 1702 hrabě Dominik Ondřej z Kounic. Přestavba (stavba věže, interiérové úpravy, nová fasáda) byla provedena v barokním slohu první čtvrtiny 18. století.

V letech 1703 - 1715 ji prováděl stavitel Michal Graváni. Od této doby se půdorys radnice až dodnes nezměnil.
Pod přední částí budovy se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory, které jsou součástí sítě chodeb pod středem starého města. Po dílčích architektonicky převážně indiferentních úpravách interiérů byla na přelomu 80. a 90. let 20. stol. provedena komplexní rekonstrukce celého objektu.
Zajímavostí budovy jsou věžní hodiny, které zhotovil hodinář František Lang a v roce 1723  doplnil soškou Černého Janka, k němuž se váže známá pověst z doby kuruckých válek.

Horní část náměstí je tvořena jednak Českou spořitelnou, Českou obchodní bankou a menšími obchody. Památkově chráněná je i budova římskokatolické fary.

Ve spodní části náměstí najdeme hlavně obchody všeho druhu, Komerční banku a lékárnu. Zaujme i originální výzdoba původní lékárny pod farním kostelem.

Vegetace je na tomto náměstí méně rozsáhlá, jde o javory mléčné v dolním stromořadí a hlohy obecné, kvetoucí narůžověle, v horní části. V centrální části náměstí stojí košatá Lípa  svobody z roku1911, sousedí  s kašnou se sochou sv. Floriána v nádherném barokním slohu a s obeliskem „Cesta světla“, dílem Ivana Theimera vytvořeném ke 400.výročí narození J.Á.Komenského.

V současné době se připravuje rekonstrukce tohoto náměstí, jeho zvelebení a snad i částečné oproštění od přebujelé dopravy.

Masarykovo náměstí                                                        Farní kostel

Název Hradního náměstí je mezi občany méně známý. Jde o rozsáhlejší prostor nad Mariánským náměstím, který je obdařen asi nejznámějším objektem města, a sice

Muzeem J. A. Komenského, dál tu můžeme vidět hradby a renovovaný dům dětí a mládeže. Před muzeem je umístěn pomník Jana Ámose Komenského od národního umělce, akademického sochaře Vincence Makovského.

Úkolem muzea je shromažďovat dokumenty o díle J. A. Komenského a také umělecká díla vztahující se k této významné osobnosti. Má celorepublikový význam a spolupracuje s podobnými zahraničními institucemi. Je specializovaným muzeem pro historii a národopis Uherskobrodska. Je zde umístěna stálá expozice Komenský lidstvu, dále pak expozice regionální historie a etnografie. Pořádají se zde četné tematické výstavy.

Obdiv zasluhuje i obsáhlá knihovna s komeniologickou literaturou. Je i místem pořádání mezinárodních komeniologických kolokvií a přehlídky videofilmů muzeí České republiky.

Muzeum spolupracuje s Muzeem J. A. Komenského v Naardenu.

Méně viditelným objektem tohoto náměstí je do země zapuštěná a plotem ohrazená městská vodárna.

Vegetace v celém areálu náměstí je řádně udržovaná, druhově pestrá a bohatá, tvořená jednak stromovým, jednak keřovým a bylinným porostem. Převládají jírovce, jehličnany, dřezovec trojtrnný, u domu dětí a mládeže pak i vzrostlé lípy a břízy, podél muzea pak vytváří pěkný dojem stromořadí tújí.

Samotný název Hradní náměstí napovídá, že zde ve středověku stál zeměpanský hrad, navštěvovaný tehdejšími významnými panovníky. Pod náměstím se údajně vyskytují zasypané středověké chodby.

Toto náměstí evokuje v návštěvníkovi pocit úcty k tradicím, dodává však přítomným i pocit klidu a harmonie, je místem, kde člověka jímá hrdost, že právě toto město je spojeno se jménem velkého Učitele národů J. A. Komenského.

 

Hradní náměstí

 

Relativně hodně rozsáhlé náměstí Svobody se nachází již za městskými hradbami.

Ze severu je ohraničené rodinnými domky. Významným objektem je na tomto náměstí památník padlým v 1. světové válce věnovaný památce vzniku republiky a vlastencům, kteří se zasloužili o její zrod. Je v něm uložena prsť z bělohorského bojiště a z bojišť legionářských. Na památníku můžeme číst jména těch, kteří položili svůj život za vznik našeho státu. Za památníkem se nalézá malý pomníček na památku vysokoškolských studentů umučených v souvislosti s událostmi 17. listopadu 1939. Nedaleko obou památníků byla vysazena lípa připomínající rok 1968.

Na náměstí přímo cítíme přítomnost těch, co se zasloužili o vznik našeho státu, úctu k těm, kteří za něj položili i svůj život.

Současně se člověku přímo rozletí zrak po okolní krajině, neboť z něj, zejména z jeho horní části, je krásný výhled na Bílé Karpaty a vůbec na široširý kraj úzce svým životem propojený s naším městem.

Vegetace je zde různorodá, nepříliš druhově početná. Podél silnice jsou na jaře vidět nádherně růžově kvetoucí slivoně sakury, v parčíku jsou zastoupeny vrba bílá, škumpa, javor klen, kdouloně a další. Kolorit místa doplňuje sousoší „Tří svatých“ s přilehlou velmi živou křižovatkou.

Ve východní části náměstí za silnicí jsou patrny exotické jerlíny a lesík borovic černých, nelze opomenout i stavebně výraznou Bílou baštu, zasazenou do městských hradeb. Broďané na tomto místě znají i studnu Barborku, donedávna s kvalitní vodou.

Rozsáhlý prostor za hradbami je již tradičně v době růžencové poutě na přelomu září a října obsazen pouťovými atrakcemi, jinak je příležitostně využíván místními kynology. Na jeho okraji při Vítkovské baště stojí letité lípy a jen několik metrů dál je v předpolí hradeb zřetelný hradební příkop s nově vysázenými stromky.

 

náměstí Svobody – u hradeb                                  náměstí Svobody - památník padlých

Náměstí 1. máje

Je vzhledem k ostatním náměstím excentricky založeno ve východní části města, tam, kde bylo relativně nedávno postaveno rozsáhlé sídliště. Vlastní náměstí je nepravidelně obklopeno dnes již hezky upravenými vícepatrovými panelovými domy. Jde o jakési obchodní centrum sídliště a prochází v současné době náročnou rekonstrukcí. Rozsáhlá a zpevněná centrální plocha náměstí je ohraničena obchodním střediskem Máj a na protější straně zmodernizovaným kinem stejného názvu.

Kino Máj v Uherském Brodě prošlo rozsáhlou rekonstrukcí jak budovy, tak vnitřního vybavení a technologického zázemí. Kinosál se při rekonstrukci významně pozměnil, díky tomu se stal moderním multifunkčním sálem, který bude využíván především jako kinosál, přednáškový nebo jednací sál, mimo jiné zde bude možné pořádat koncerty a jiné kulturní akce. Kromě stropních podhledů, osvětlení, akustického obložení a nové vzduchotechniky bylo vyměněno hlediště (má dnes 6 zasouvacích a 3 pevné řady celkem se 198 místy oproti původním 292 místům). Divákům se tak zásadně zvýšil komfort při sledování filmů.

Součástí modernizace kina Máj je i jeho digitalizace podle celosvětově uznávaného standardu DCI. Tato technologie umožňuje bezpečnou distribuci premiérových filmů hollywoodské produkce na přenosném počítačovém disku, aniž by mohlo dojít k jeho zcizení. Diváci už nebudou muset několik týdnů čekat, až se k nim dostane kopie premiérového filmu po jeho uvedení v multiplexu.

V prostoru náměstí se nachází i detašované pracoviště domu dětí a mládeže. Vegetace je na tomto náměstí zatím poněkud sporá, snad jen statná vrba bílá stojí za zmínku, ale v dohledné době má proběhnout nová výsadba.

Náměstí má vztah spíše k novodobému vývoji našeho města, a to jednak okolní panelovou zástavbou, jednak svým celkovým architektonickým pojetím.

 

náměstí 1.Máje

Kučerovo náměstí je asi mezi občany nejméně známé. Leží již za železniční tratí v rovinatém terénu, má spíše tvar protáhlý, a to opět v severojižním směru, s pěknými  předzahrádkami řadových domků. Z náměstí je pěkný výhled k severu na centrum města, jeho kostely, ale i jiné dominanty v čele s gymnáziem.

Tímto náměstím se dostaneme v jižním směru k řece Olšavě, popřípadě k sídlišti stejného jména.

 

Kučerovo náměstí

 

Slovácké náměstí je rovněž náměstím s méně výraznými stavebními rysy. Leží při dopravně velmi frekventované Vlčnovské ulici, jeho podstatnou část tvoří rozsáhlé parkoviště, což samo o sobě nedává příliš prostoru k výskytu vegetačních prvků.

I z tohoto náměstí je však vcelku pěkný pohled na historickou část Uherského Brodu. Je z něho už jen několik set metrů cesty ke krytému plaveckému bazénu „Delfín“

Slovácké náměstí

 

Obě náměstí leží v tzv. průmyslové zóně města, jsou poznamenaná ruchem doby, a už proto jejich historická složka nehraje podstatnější roli.

Všchny brodská náměstí mají svá specifika, své kouzlo, a zasluhujíé pozornost a péči všech obyvatel našeho krásného města.

Jaromír Slavíček

16.03. 2024 09:13:07
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 173761
Týden: 537
Dnes: 113
  přihlásit poslední změna: 15.02. 2013 18:23:31