Zemětřesení u nás

Zemětřesení v Česku?

Kdo by se nebál zemětřesení, nebo spíše jeho důsledků. Poměrně často se nám tyto jevy hlásí z Japonska, kde jsou někdy doprovázené i zkázonosnou tsunami.

Běžná jsou i zemětřesení v  Iránu, Indonésii, Chile a prostě tam, kde na sebe naráží, třou nebo odstupují desky zemské kůry. Bortí se domy, narušují komunikace a bývá často i velký počet obětí. Ale jak je tomu u nás, v České republice?

Máme se obávat i my? Můžeme být v tomto ohledu celkem v klidu. Větší část naší republiky, tedy Čechy a západní Morava, jsou součástí již miliony let tektonicky konsolidovaní části Evropy, takže velká zemětřesení v tomto prostoru jsou krajně nepravděpodobná.

Ano, v severozápadních částech republiky, třeba na Chebsku, opravdu se někdy země otřese, příkopová Podkrušnohorská propadlina je dosud mírně tektonicky aktivní, ale otřesy i síle 2-3 stupňů Richterovy stupnice jsou tak slabé, že je zaznamenají jen ve vyšších patrech budov, a to ještě osobyvnímavější.

Na Ostravsku se někdy otřese země tím, že dojde k propadu opuštěných štol. Poněkud jiná je situace u nás, na východní Moravě. Karpaty spolu s Alpami a Apeninami patří k nejmladší části Evropy. Ta dosud zcela  seismologicky klidná není. Proto zemětřesení jako dnes, tedy v neděli ráno, nejsou na Apeninském poloostrově až tak velkým překvapením.

Mluvím ale o Itálii, něco podobného občas ovšem nastává i v Řecku, Makedonii i Rumunsku. U nás mohou být zaznamenány nanejvýš snad jenom odezvy takových jevů, nejspíše seismologickými stanicemi. Málokdo v této souvislosti ví, že na severozápadním svahu naší Velké Javořiny je umístěna seismologická stanice, která se těmito měřeními zabývá.

A nyní zajímavá souvislost...                                                                                                                                                  V sobotu večer jsem se náhodou dostal na její internetové stránky. A co nevidím? Jedna z mnoha desítek linií seismogramu byla docela slušně rozhoupaná.. Říkám si, že by se  nám naše Javořina otřásla nějakým výbuchem. Nic takového jsem ale neslyšel. Anebo že by Slováci tak bujaře oslavovali vítězství nad  Českou republikou v hokeji, říkám si úsměvem v duchu. Pokrčil jsem ale rameny a listoval raději dále květenou Bílých Karpat.

No a dnes ráno slyším v radiopřijímači: zemětřesení v Apeninách, 6 obětí. Takže, mohu se samozřejmě mýlit, možná právě ten otřes Velké Javořiny signalizoval několik hodin předem o tom, co se v Jižní Evropě pár hodin na to stane.

Na každém „šprochu" pravdy trochu! Velké události většinou předchází varování... Ale nabízí se i jiné vysvětlení, proč se pod námi občas houpá zem. Je to dáno tím, že u nás na Slovácku je slivovice běžným a docela zdravým nápojem.

Jaromír Slavíček