Zaplevelený český jazyk
Čím? No přece cizími slovy.
Nic proti cizím jazykům. Jejich osvojitelé jsou více méně vzdělanými lidmi. Ale pokud cizí slova nadmíru vklouzávají do naší mateřštiny, je to na pováženou. Naslouchat vědcům a lékařům je kvůli používaným odborným termínům obtížné. Ale i ti by měli vážit srozumitelnost svého výkladu pro běžnou populaci. Dost na tom, že se odborné termíny objevují v souvislosti s pandemii. Slova jako predikce, sekvence, mutace se v posledních měsících stala pravidelně užívanými.
Na ně si už člověk vcelku zvykl, časem asi nebudou tak frekventovaná, pokud ovšem bude pandemie postupně oslabovat. O moc lepší to není ani s poslechem politiků. Člověk aby někdy potřeboval tlumočníka, nebo byl nucen hledat překlad cizích slov jimi užívanými na internetu, aby seznal, co vlastně chtějí mocipáni posluchačům sdělit.
Ano, náš jazyk je již dlouhodobě zaplevelen řadou cizích pojmů, které už někdy lezou člověku na nervy. Slyšet každou chvíli, že je něco relevantní, irrelevantní, je doslova obtěžující. Jistě, člověk tuší jejich význam, ale copak nemůžeme používat slova důležitý, nedůležitý. Jiným příkladem jsou slova jako explicitní, implicitní, tedy přímého, jasného vyjádření, u implicity pak opaku.
A je opravdu nezbytně nutné hovořit o validitě, tedy pravdivosti výroků? Copak se máme stydět za slova pravda, pravdivý? Naproti tomu slovo redundance nebývá až tak často slyšeno, přičemž jeho překlad by byl docela vítaný. Dá se totiž nahradit či přeložit pojmem „slovní průjem“. Jde o nadbytečnou mluvu, jinými slovy o prosté žvanění, které je tak příznačné pro řadu lidí v médiích vystupujících.
A právě pro tyto jedince, rádo se poslouchající, je „ukecanost“ včetně hutného používání cizích slov typická. Asi mají pocit, že jejich nadužívání má dodat jejich projevům váhu, důležitost. Někdy však docílí pravého opaku, mnohý z nás raději při jejich případném zjevení na obrazovce přepne program. Nejeden člověk si klade v této souvislosti otázku, zdali naši předkové také používali cizí výrazy ve své řeči.
Asi sotva!
Vyjadřovali se nejspíše prostě, několika málo větami, zato zřetelněji i upřímněji. Jak si tedy počínat se slovním plevelem v podobě cizích slov? Prostředky na jeho vymýcení chybějí, takže se musíme spolehnout jen na prostý lidský rozum.
Problém je ale v tom, že ho ve společnosti zase tolik není.
Bohužel…