Zamlklé Velikonoce

Velikonoce jsou pro většinu lidí předzvěstí jara, i když samozřejmě vědí, že jde o nejdůležitější křesťanský svátek. Už týden před nimi začíná období, které se označuje jako pašijový týden. Ruku v ruce s křesťanskou symbolikou jdou i pohanské zvyky.

V pondělí a v úterý se v tomto týdnu uklízelo.

Větší roli však hraje Škaredá nebo také Sazometná středa. V tomto dnu se podle pověry doporučuje, abychom se neškaredili. No, ale jak si v tomto období převelikých nejistot zachovat veselou tvář? Jde to vůbec? Stačí si pustit televizi nebo rozhlas a je po dobré náladě. Jobových zpráv o šířící se epidemii je vůkol neskutečné množství. Ale přece jenom se může úsměv v našich tvářích objevit. Například při spatření jevu, ve kterém malí caparti s rouškami na tvářích prohánějí v parcích svoje koloběžky či alespoň odrážedla.

K Zelenému čtvrtku se člověk v pověrách dočítá, že máme jíst zeleninu a nehádat se. Se zeleninou by to jakž takž ještě šlo, pokud se nedostane na špenát, kopřiv je na některých pozemcích více jak dost. Ale nehádat se? V době, kdy se máme dle doporučení více méně uzavírat ve svých domovech? Budiž, ale v tom případě může do domácností nenápadně vcházet „ponorková nemoc“. Večer v tento den „odlétají“ zvony do Říma a zvonění nahrazují děti s řehtačkami. Jenže pokud jim v současnosti tento zvyk není dovolen, nemohou být zvukem řehtaček vyháněny z našich domovů nečisté síly, tedy viry.

Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Konaly, nyní jsou zakázány! Ve virtuálním provedení se však realizují. Nezvyklý to pohled na v tento den vyprázdněné kostely. Velký pátek je také podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a také památná hora Blaník. Kéž by se otevíral a spatřil světlo světa poklad v podobě zdraví! Není snad v současné době v našich nitrech většího přání.

Bílá sobota je pro věřící dnem ticha a očekávání. Ano, ale to ticho je až zarážející, vynucené okolnostmi. Uklízí se, to je pravda, co jiného také v domácnostech v těchto nejistých časech činit. Večerní vigílie v tradiční podobě jsou však opět jen minulostí, budou jen v internetovém provedení.

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána.

Velikonoce pak končí starým zvykem, pomlázkou. Žena nebo dívka bývá o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. Je zajímavé, že ve světě se tomuto našemu tradičnímu zvyku velice diví. Letos však vidět kráčející mládence s opentlenými „tatary“ po slováckých vesnicích prostě nebude možné z výše uvedených důvodů.

Že jsou předcházející věty a odstavce svým pojetím pochmurné? Ano, je tomu tak, nenamlouvejme si opak. Něco pozitivního ale zůstává.

Je to přece Naděje! Vždyť když Slunce k večeru zapadá a stmívá se, máme jistotu, že druhý den zase vyjde a denní světlo prokvete oblohou.

Toužebně si tedy o Velikonocích i později přejme, aby za nedlouhý čas radost opět vstoupila do našich srdcí a úsměvy zkrášlily naše tváře!

 

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105745
Týden: 398
Dnes: 35
  přihlásit poslední změna: 11.04. 2020 13:15:55