Vyléčený o své nemoci

Hovor s dříve nakaženým

Psát o pandemii koronaviru je jedna věc. Avšak hovořit s člověkem, který tuto hroznou nemoc již prodělal, je věc druhá. Chtělo to jen takového jedince vyhledat a požádat ho o krátké svěření se. Dlouho jsem váhal, jestli mám vůbec někoho takového oslovit, u některých vyléčených údajně v těle přetrvají torza viru.

Po několika měsících váhání jsem tak učinil a navštívil dotyčného v blízké obci. Zazvonil jsem na jeho dveřní telefon, když oslovený vyšel, požádal jsem jej o rozhovor o zážitcích z prodělané nemoci. Udiveně se na mě podíval. Zdálo se, že s odpovědí váhá. Pak ale na moji opětovnou prosbu kývl hlavou. „Pojďte dalej!“ pozval mě! „Ne, nezlobte se, zůstaňme raději venku!“ ozval jsem se. Vnitřní prostory jsou přece k nákaze jako stvořené. „Když myslíte,“ pokrčil rameny. Začal hovořit. Já se od něho v tu chvíli raději držel vzdálen několik metrů, když se hodlal ke mně přiblížit, polekaně jsem ustoupil.

Co kdyby v sobě ještě „něco měl“. Slováckým nářečím pravil zhruba toto: „Nevím, kde som sa nakazíl, asi na pracovisku. Zpočátku som cítil enem velkú únavu, teprú poté som začal kašlat, ale moc né. Tehdy ňa napadlo, esli by to nemohl byt ten koronavir. Nebyl som nijako vystrašený, som predsa mlaďoch a nemívám žádné větší zdravotné problémy, hraju kopanú. Príbuzní ňa žádali, abych zavolal do nemocnice, tak som tak udělál.

Zanedlho si pro mňa přijeli. Čakal som na ten test dobrú hodinu a pritom ňa začala bolet hlava. Když som sa vrátil domů, už mi bylo fakt blbě. Zvracal som, teplota tak 38, kašlal som také víc. K polednímu ňa pak volali z nemocnice, že som pozitivní. Měl jsem ostat doma, ale při větších problémoch zavolat. Teplota ně stúpala pomalu, hlava naštěstí prestávala bolet. Kašel neustával. Další den byla teplota vyšší.

Vzal som si coldrex, který mi pomáhá na teplotu, v neděli ráno už ně bylo o něco lepšej. Tím, že som celý den pospával, cítil som sa slabý, nemal chuť k jídlu a kašel sa eště zvětšil. Nejhoršie chvíle ale prišly nedělú večer. Horečka 39 stupňů, takovou som nemal mnoho let, kašel, zimnice, trásl som sa pod perinú a drkotal zubama. Skoro som chcel volat sanitku, tak bídně mi nebylo už roky. Nakonec som si vzal další tabletku coldrexu a šel spat. V pondělí ráno to už bylo o poznání lepší, ale dalo ně to všecko zabrat.“ Takže to mně řekl. No, nezáviděl jsem mu, přirozeně.

Poděkoval jsem mu za zážitky, rozloučil s úklonou hlavy a odcházel.

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105563
Týden: 524
Dnes: 37
  přihlásit poslední změna: 09.02. 2021 14:50:02