Nevím co volit..... Pomóóóc!
Volby jsou již přede dveřmi, doslova klepají na dveře, pokud někdo neotevírá, klepají o to důrazněji. Ve schránce, dnes v pondělí jsem našel předvolební tiskoviny téměř všech stran, přičemž po jejich souhrnném zvážení jsem uviděl na displeji digitální váhy číslo 103 gramy. Při několika tisících domácností v našem malém městě to dělá, opravte mě prosím pokud se budu mýlit, asi 3 metrické centy, převedeno na dřevní hmotu,.... ale to už přeháním. Nebudeme se přece přít s kůrovci o rozsah devastace našich lesů.
Pročetl jsem si ráno Dobrý den s Kurýrem a s tam uvedenými sliby lídrů šesti nejsilnějších stran v našem kraji. Po přelétnutí jednotlivých sloupců, potažmo řádků, jsem poněkud zrozpačitěl. Kromě variant úsměvných tváří, nebo naopak strohých až upjatých pohledů, jsem nějaké významové rozdíly v textech kandidátů příliš nenašel.
Nezaměstnanost chtějí všichni řešit podporou investic, vylepšováním podmínek pro podnikatele, zlepšení dopravní infrastruktury atd. Používají jen rozdílné formulace, ale víceméně hovoří nastejno. U dopravy jeden kandidát chce tlačit na budování rychlostních komunikací, druhý uvádí konkrétní druh takové komunikace, třetí se zaměřil na obchvaty, čtvrtý je pouze zdůraznil, ale další kandidát se znovu vrací k těm rychlostním silnicím. U zdravotní péče chce jeden modernizaci nemocnice, druhý zlepšení zdravotní péče, třetí vylepšení zdravotní obslužnosti, čtvrtý kvalitnější péči o pacienta, a poslední uvádí již konkrétní budované nemocniční objekty.
Opět všichni chtějí přece totéž! Poslední otázky redakce se týkaly preferencí životních hodnot kandidátů do krajského zastupitelstva. Vesměs dávali na první místo rodinu, pak přátelství, skromnost, pokoru, píli i práci, což je jistě chvályhodné. Nikdo z nich nehovořil o penězích a eventuálně budoucím svém mocenském postavení. To se mně líbilo.
Alespoň tímto si mě kandidáti získali. Já ale nevím, jestli by neměli raději hovořit o tom co dosud udělali, než slibovat něco do budoucna s neurčitými výsledky.Možná, že nebude trvat dlouho a dočteme se, že jejich sliby nebylo možno realizovat pro zhoršené ekonomické podmínky, anebo pro klacky jim někým házené pod nohy.
Trochu mně všechno připomíná situaci v mém ovocném sadu. Rovněž jarní násada květů meruněk leccos slibovala, ale těch asi 10 sklizených plodů v červenci nestálo za řeč. Vysvětlení samozřejmě mám, no střídala se sucha s obdobími chladu, ale hlavně bylo málo opylovačů, tedy včel. Těch tvorečků, kteří jsou důležitější než náš zrak omamující bělostné květy. Po zralé úvaze jsem se tedy rozhodl, že k volbám nepůjdu.Už slyším: „A pak budeš jenom kritizovat! To umí každý!
Účast ve volbách je tvoje morální povinnost!" Byla by, pokud bych neměl výše uvedené pocity. Ať jenom po volbách kritizují ti, co zvolili nebo zvolí příčiny svého možného zklamání! Já raději půjdu o víkendu sbírat houby. Les celé týdny nic nesliboval. Až nyní, těsně před ukončením houbařské sezony, vyvstala na jejich růst určitá neděje. A vida, opravdu rostou! Jenom ale na určitých místech, a ty je třeba umět najít!
Ale pozor! Kromě pravých hřibů rostou v lese i prudce jedovaté. Je dobré je znát, aby se člověk jejich konzumací neotrávil.Na jejich vzhled tolik nedám, je třeba znát i jiné jejich znaky, prsteny, okraje klobouků atd. Vědět nakolik jsou jedlé a nenechat se oklamat jejich případnou krásou. Vždyť takový satan je houba vzhledem doslova k zulíbání.
V houbařské terminologii je ale uváděna jako podezřelá houba. No což, obejdu ho a zamávám mu. Ať jenom zůstane tam kde je, na pánvi by se ošíval, stejně jako jeho případný konzument. To je ale asi všechno co pro něho mohu udělat...
Houbař