Věže města

Věže města královského...

Praha je stověžatá, alespoň tak se tento příměr ve veřejnosti traduje. V skutečnosti je počet věží a věžiček v našem hlavním město daleko větší. Ale i tak jde o pěkné přirovnání, které tímto způsobem naznačuje, v čem rovněž může spočívat krása jedné z nejobdivovanějších světových metropolí.

Ale jak je tomu s věžemi v našem Uherském Brodě?

Počet těchto monumentálních staveb v našem městě by se sice dal spočítat na prstech jedné ruky, ale přesto lze tvrdit , že i naše chrámové věže, a to nejenom chrámové, mají svůj půvab a dodávají našemu sídlu nemalý punc historické zralosti.

Každý z místních kostelů je svými dějinami jedinečný. Městské církevní stavby i radnice jsou i svým architektonickým pojetím originální, což nepochybně platí i pro jejich věže!

Ale proč tyto vznešené objekty vlastně lidé v minulosti stavěli a stavějí?

Možná činili tak proto, že potřebovali něco, co sice svou podstatou nemá pro člověka až tak velký význam, ale je něčím, co jej myšlenkově přesahuje a vede u něho k projevům úcty a obdivu, přičemž v něj současně vnáší i pocit nezměrné pokory.

Smělé chrámové konstrukce svým pojetím prezentují touhu lidského ducha vzepřít se příliš nízkému a ohraničenému okolnímu světu.

Jinými slovy řečeno, sakrální objekty jsou symbolikou srdcí, které svým nitrem mají snahu a touhu přesáhnout samy sebe!

Stávají se rovněž ukázkovým dokladem harmonické koexistence všech vyznání, což beze zbytku platí i pro naše krásné město.

Tak tedy, které to věže v Brodě Uherském se podmanivě vzpínají ke klenoucí se nad nimi obloze?

Začněme věží Chrámu církve československé, tedy kostelem Mistra Jana Husa. Jeho věž byla vystavěna již v roce 1589, jak hlásá nápis na kamenné desce nad jejím vchodem.

Možná tato věž působí svým vzhledem poněkud stroze ve srovnání se svými „sestrami", ale je ve městě svým založením nejstarší a má velmi pohnutý celý svůj dějinný vývoj.

Dvojvěží dominikánského kláštera je, stejně jako celý klášter, kladeno datem svého vzniku do roku 1673, dala ho vystavět hraběnka Eleonora z Kounic. Na jižní jeho věži je největší zvon ve městě, zvaný Maria, o váze 22 metrických centů s téměř dvoumetrovým průměrem.

Z Mariánského náměstí  se vnímavému člověku nabízí imponující pohled na obě věže, na jejich k nebi se směle tyčící báně s pozlacenými kostelními makovicemi pod kříži.

Farní chrám Neposkvrněného početí Panny Marie má 60 metrů vysokou věž z roku 1881, která byla vybudována se 150-letým zpožděním po stavbě kostela.

Na její severní straně  je nápis Erectum viribus unitis...což v překladu znamená: postavena díky společnému úsilí...Byly na ni přeneseny zvony z dolního kostela, v dřívějších dobách zvaného farním kostelem sv. Jana Křtitele.. Věž je přístupná veřejnosti jenom do výše 45 metrů, tedy do míst, kde jsou umístěny hodiny a 4 zvony, které den co den promlouvají svými hlasy  ke svému okolí.

Její mohutná barokní báň již zdáli upoutává naši pozornost odstínem malachitové zeleně s ornamentálně tvarovaným křížem na svém vrcholu.

Světsky zaměřená Radniční věž byla dostavěna v roce 1726, má na svém vrcholu sochu Spravedlnosti s nápisem na knize, kterou drží tato socha v rukou: „Ve svornosti je štěstí." Tento nápis by mohl být pro všechny naše občany příkladnou výzvou!

Typickou pro tuto věž je i pověstmi opředená soška Černého Janka, zachránce města před nájezdníky, pod kterou nemůžeme nepostřehnout ve výklenku uložený zlatavý synodický Měsíc.

Jelikož je Uherský Brod rozprostřen na úbočí Lysé hory svou svahovou orientací na jih, je přirozené, že nejpěknější výhledy na uvedené brodské dominanty se naskýtají z jihozápadu od Černé hory a pak rovněž ze směrů jihovýchodních.

Pro pozorování panoramatu našeho sídla je taktéž vhodné volit ranní nebo večerní čas s nízko položeným sluncem, v jehož paprscích se nabízí zvlášť působivý náhled na všechny brodské věže, tak vznešeně se vypínajících do výšin.

Za příznivých klimatických podmínek je pak pohled na naše město doslova „pohádkový", barevně sladěný s okolní malebnou přírodou.

Věže jsou přirozenými dominantami městských i vesnických sídel, a v případě našeho města je naše „čtyřvěží" optimálně prostorově rozloženo v centru obce a dodává mu krásu, kterou mu mohou závidět mnohá jiná sídla v naší zemi.

Jaromír Slavíček