Věřit meteorologům?

Věřit, nebo nevěřit meteorologům?

No jak se to vezme.

Sotva člověk ráno otevře oči, tak už slyší z Radiožurnálu smutný hlas pomalu hovořícího meteorologa M.Kostelky.

„Bude jasno až polojasno, místy oblačno, nejsou vyloučeny ani přeháňky a bouřky".

„Takže, člověče, vyber si!"

Přibližně v tomtéž čase totéž v televizi zopakují sličné meteoroložky, kterým se mile říká „rosničky," Táťána Míková a Alena. Zárybnická.

Právě ony doplní svoji předpověď  radarovými a družicovými snímky, respektive modelem Aladin, kterými přesvědčivým způsobem doloží jimi vyřčené.

To vše by nám ale nemuselo stačit.

A tak rozhrneme záclony a podíváme se zvědavě na oblohu.

„Hrome, venku zase leje jak z konve," nejednou pak konstatujeme

Poté přichází na řadu pohled na teploměr a po otevření okna i našim chřípím nasání vzduchu, což by mělo naší mysli definitivně naznačit, jak to bude s počasím v průběhu dne

Život je ale neustálým tokem paradoxů.

Když se oblečeme do venkovního chladu, jako naschvál se zanedlouho oteplí a my sundáváme ze svého těla jeden svršek za druhým.

Jindy člověk vyjde do města jen tak nalehko a co čert nechtěl, začne se mu brzy stýskat po teplém oblečení.

Ani polojasná obloha nemusí moc znamenat. Z ničeho nic se přižene tmavý oblak a člověk hledá nejbližší místo k úkrytu, ve kterém začne proklínat ranní meteorologické zprávy.

Možná že by nám ale mohlo napomoci pečlivé pozorování přírody.

„Aha, vlaštovky létají nízko, blíží se déšť". Tak zní zkušenosti našich předků..

Zesílené houkání vlaku v dáli znamená totéž, naopak ranní rosa by měla znamenat docela pěkný den.

No, ale kdo v dnešní ukoptěné době má čas na sledování chování vlaštovek

Ale zpět k „rosničkám!"

Určitě to s námi myslí dobře Není ovšem jejich vinou, že se ovzduší chová jinak, než by podle našich představ mělo.

Povětrnostní děje totiž jsou velmi složité, ani jejich matematické modely nedokáží přesně určit, jak se bude  počasí během dne vyvíjet..

Proto je rozumné si ráno sám vyhledat na Internetu radarové snímky a posoudit, za jak dlouho ta obávaná, nebo naopak toužebně očekávaná radarová zeleň či žluť přinese srážky do našeho kraje.

Dá se to dost dobře podle jejího pohybu odhadnout, a podle toho pak naplánovat svoji denní aktivitu..

Ne vždy se náš úsudek vyplní, ale někdy je to lepší jak spoléhat na zprávy z daleké Prahy.

Je rovněž moudré mít doma tlakoměr, tedy aneroid, a podle pohybu jeho ručičky, který naznačuje tlakovou tendenci, usoudit na povětrnostní dění.

Tím nechci zavrhovat naše milé „rosničky".

Jsou hezké, výřečné a pěkně oblečené. V mnohém mají pravdu, anebo se k ní alespoň blíží.

Ale to nemusí znamenat, že bychom nemohli dát i na vlastní pozorování, snad i intuici, a podle toho jednat.

No a když to nevyjde, tak dávejme vinu sami sobě.

Dlužím ale odpověď na otázku v názvu úvahy.

Mohla by tedy znít:

„Vezměme v úvahu, co nám „rosničky" v průběhu dne v masmédiích říkají, ale současně vyhodnocujme vlastními smysly kolem nás probíhající atmosférické děje!"

Pak nás nemusí denní chod povětrnosti nemile překvapit.

Tak mě ale v tuto chvíli napadá, neplatí výše uvedené i v jiných souvislostech?

Jaromír Slavíček

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105563
Týden: 524
Dnes: 37
  přihlásit poslední změna: 19.05. 2013 06:54:56