Vánoční atmosféra

Vánoční pověry dnes

Byly vždy neodmyslitelně spjaty s vánočními svátky. Máme-li je pochopit, musíme se vžít do tehdejší slavnostní atmosféry svátků, do doby, kdy úcta ke krajině a k práci s ní spojené, byla dávána na přední místo.

Zkusme se tedy přenést do svátečních chvil v dobách našich předků!

Musíme si představit tehdejší vzhled krajiny  a hlavně venkovských sídel v zimním období.

Vesničky spíše než vesnice, domky zapadnuté zpola ve sněhu, kouř neznatelně linoucí se z komínů, někde v dáli štěkající pes.

Nevelké jizby s nezbytným, ale veskrze skromným nábytkem, truhlice, prkenná podlaha, krb nebo kamna.

Vánoční stromek nebýval ještě běžný v domácnostech, ujal se teprve později.

Rodina se sešla u stolu, po modlitbě ve stoje se sepnutýma rukama pokynem hospodáře usedla k večeři.

Jedlo se v klidu, beze spěchu. Jídlo bylo rovněž skromní, prostě co políčka, případně dobytek  během roku nabídla.

Po ní nastával obřad vánočních pověr, pomocí kterých se věštila budoucnost anebo přivolávalo štěstí do domu.

Avšak ještě před samotnou večeří se chodívalo do polí a prosilo o úrodu v budoucím roce. Stejně tak se vcházelo do sadu, třáslo stromy, to aby i úroda ovoce byla na výši.

Prstem se rozmačkávaly ořechy, dávaly se šupiny kapra pod talíř, aby se v rodině držely peníze, lilo se do vody olovo, aby se z obrazců takto na dně vzniklých usuzovalo, co člověka v příštím roce potká.

Nemohlo chybět ani natírání klik česnekem, aby zlé síly neměly přístup do domu, děvčata házela střevíčky přes hlavu, a z jejich polohy po dopadu se usuzovalo na bližší či vzdálenější vdavky.

Počet osob u stolu měl být sudý, ale jedno místo muselo zůstat volné pro eventuálního příchozího.

Jídlo byla prostá, někdy pouze obilninová kaše, stejně tak jako dárky.

Dnes je to zcela jiné. Čas se nedá zastavit, u peněz se spoléhá na podílové fondy, děvčata hledají příležitost najít toho pravého na diskotékách, bezpečnost domu zajišťují bezpečnostní zámky, vysoké ploty, respektive nějaké bojové plemena psů.

Kdo dnes nenajde pod stromečkem mobil, tablet, tak bývá, zejména pak mezi mladými, dost zklamán.

Na pověry dnes hledíme s nadhledem. S velkou pravděpodobností se přání s nimi spojená nevyplní. Vracet se k nim, když opodál je elektronikou osvětlený stromek a vedle hlučí televize, to by asi bylo taktéž podivné.

Vcházet do sadu s opodál dopravně rušnou silnicí, asi by ten pocit byl taktéž zvláštní.

Ano, je prostě jiná doba, vracet se k pověrám, no nevím

Źivot v těch dávných dobách byl nepoměrně obtížnější a hlad a nemoci decimovaly obyvatelstvo.

Jedno však nelze minulosti upřít.

Právě tu atmosféru klidu a pokoje, tak trochu i smíření se s osudem. Doba tehdy nebyla tak hektická jako je dnes, sepětí člověka s přírodou bylo nutné a prostupovala všechny svátky v roce, nejenom ty vánoční.

A právě to bychom měli tehdejším našim předkům asi závidět. Právě toho se nám nedostává.

Jaromír Slavíček