Umění kritiky

Umění kritizovat

Zajisté jste se setkali s kritikou toho kterého člověka. Na tom by nebylo nic divného, nikdo není dokonalý.

Tak si třeba představte, že se někomu vytýká, že ve své mluvě uvádí nesmysly, a že vůbec mele páté přes deváté.

Dá se očekávat, že napadený  kritizujícímu sdělí, jak hluboce se mýlí a že svou kritikou autora nemálo ranil..

Měl by přece raději uznat svoji chybu a se skloněnou hlavou se za svá provinění stydět a následně si snad i položit otázku, jak je vůbec možné, že se dopustil omylů, pro které je kritizován....

Jeho posuzovatel však může mít  v kritice dotyčného pravdu, a to někdy v plném rozsahu.

V čem je tedy problém, dá se  vytýkajícímu něco vytknout!

„Pokud ano, pak co, prosím?"

No přece tu zjednodušenou, snad i tak trochu neomalenou formu hanění!

Kritizující osoba, přičemž může jít i o vzdělanějšího člověka, zřejmě neumí odsuzovanému předávat „pravdu" distingovaným způsobem.

Jinými slovy, nedokáže s nadhledem a patřičnou noblesou posuzovat kritizovaného komplexně, v rámci celého jeho dosavadního života..

Když je člověk někým chválen, má pochopitelně radost, kdo by ji ostatně neměl.

Pokud je naopak kritizován, měl by to být pro něho zase důvod k zamyšlení.

Ale pozor, pokud je ale kritizován svými tradičními nepřáteli, může se to brát i tak, že jim konečně svými názory šlápl na kuří oko a přišlápnutí „houseři" se ozvali.

Ale zpět k formě  kárání!

Jak by tedy měl být ten, jemuž je něco vytýkáno, optimálně hodnocen?

Možná by se měl jeho „soudce" spíše vyjadřovat asi takto::

„Vážený pane!

Vámi vyslovené názory se u mě setkaly s nemalým zájmem.

Svou hodnotovou náplní mě natolik upoutaly, že jsem je v plném soustředění vnímal až do závěru vašeho vystoupení.

To, že jste neustále přecházel z jednoho tématu na druhý, to je samo o sobě pozoruhodné, neboť jste donutil mou šedou kůru mozkovou k úvaze, co vás k tomuto nevšednímu počínání vedlo.

Pravda, ne ve všem jsem vás v tomto ohledu pochopil, ale tuto skutečnost spíše přičítám vašemu originálnímu náhledu na děje, o kterých s takovým zaujetím hovoříte..

Znám vás velice dobře, takže jsem si vědom, že dokážete být slovně velmi osobitý v popisu událostí, které nemusí být i v současnosti jinému člověku zcela srozumitelné.

Jsem však hluboce přesvědčen, že když ne nyní, tak jistě s odstupem času vám více porozumím, zejména když se pokusíte svá fakta podávat jinou, pro mě přijatelnější formou...

Nezříkejte se zcela prezentace svých myšlenek jen proto, že mohou u mě a u jiných adresátů vyvolat negativní odezvu!

Určitě i v budoucnu vzbudíte uplatněním svých názorů zájem svých potenciálních posluchačů, kteří se jistě vynasnaží vyhmátnout podstatu vašich myšlenkových procesů.

No, takže tak by si kritizovaný asi představoval hodnocení své práce.

Takové, která člověka povzbudí a dodá mu elán do další práce

Výše uvedenými a doporučovanými větami by se neurazil a nepřál si setkání s kritizující osobou mezi rohatými.:

Jaromír Slavíček

16.03. 2024 09:13:07
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 173141
Týden: 454
Dnes: 76
  přihlásit poslední změna: 11.09. 2013 13:46:40