Kdo by to řekl
Kde jsou ty doby, kdy se za sokolovnou nacházelo přírodní kluziště s nastříkanou v podvečer vodou, které se do rána změnilo v ráj milovníků pohybu? Shrnul se sníh k jeho okraji a už se hrálo, anebo jen tak bruslilo.
Dokonce i večer! Nad kluzištěm se na lanech pohoupávaly lampy s typickými talířovitými stříškami. Jezdilo se, občas i padalo, smíchu, ale i křiku bylo všude kolem plno. Přešla doba, bruslí se o sto šest na zimních stadionech, leč pod střechou.
A nedalo by se i v současnosti „ladovsky“ bruslit, tedy jako dříve, ještě na rybnících? Žel, už skoro ne. I zimní teploty bohužel vzrůstají, v příštích dnech má být podle předpovědi mezi 5 až deseti stupni nad nulou.
Že by zase měly být Vánoce podle pranostik na blátě? Ale jedna možnost k bruslení pod otevřeným nebem za jakéhokoliv počasí by tu byla. Relativní novinkou jsou totiž umělé, z polymeru vytvářené kluzištní plochy pro celoroční provoz. Mají mít údajně obdobné vlastnosti jako led.
A právě takové kluziště se během několika hodin zjevilo překvapeným Broďanům uprostřed Masarykova náměstí. Jeho instalace byla rychlá, takže pak už jenom zbývalo se na vlastní oči přesvědčit, jak se na takovém povrchu bruslí.
A tak ve čtvrtek odpoledne, za husté sněhové vánice, se v historickém centru města shromáždilo několik desítek zvědavců, aby se tito stali svědky slavnostního otevření pozoruhodné sportovní atrakce. Do role protagonistů nastávajícího dění se vpasovali mladí hokejoví „profesionálové“, odhadem tak ve věku 6 - 8 let, oblečení do žlutomodrých dresů, trochu připomínající dresy Tre Kronor.
Šlo však o odchovance brodské hokejové „stáje“, pravda, zatím ve světě nepříliš známé. Ale už jenom svým vycházením z auta a oblečením budili oprávněný „respekt“. Pod dohledem svých otců, trenéra, ba i reprezentanta Miroslava Gureně, suverénně vyjeli na kluzištní plochu a počali jí zcela bez zábran kroužit. A nejenom kroužit, jejich hokejky dostávaly co zabrat, přihrávky pukem směřovaly hned tam, hned zase jiným směrem. Mají se, věru, Švédové, Kanaďané, ba i Rusové za pár let na co „těšit“.
Nevelký areál svými slovy slavnostně otevřel místostarosta města, pan Mgr. David Surý. Naznačil účel tohoto zařízení a vyjádřil přesvědčení, že bude i nadále dobře sloužit svém účelu. I v průběhu jeho proslovu bylo na kluzišti živo, pohybový elán mladých, respektive jejich zaujetí pro hru byly obdivuhodné.
Jeden z mladých hokejistů poskytl ve chvilce oddechu moderátorce programu, paní Mgr. Elen Sladké, krátké interview. Opřen i s hokejkou o hrazení, očividně zadýchán, na otázku, jaké má pocity z bruslení na umělém povrchu, do mikrofonu přerývaně odpověděl: „Dobré, ale málo, málo to klouže!“
I přes tento jeho výrok je faktem, že kvalita bruslení na umělých površích je srovnatelná s bruslením na měkkém ledě. Vlastní skluz představuje cca 80 % skluzu na ledě a to by mělo být snad dostačující.
Sněhová vánice pokračovala, patrně byla jednou z posledních v tomto kalendářním roce. Zvláštností však bylo, že jen o pár desítek minut po otevření kluziště měl nastat zimní slunovrat. V této souvislosti se tak nabízí otázka. Nebyla tato akce tak trochu i jeho oslavou?
Patrně byla!