Tento způsob závěru léta zdá se být poněkud nezvyklým...
Počasí se v průběhu roku na našem území svým charakterem střídá. Jednou svítí sluníčko, jindy by zase člověk psa ven nevyhnal.
Ale přece jenom jsme zvyklí na období relativně stálejší, povětrností klidnější. Mezi taková patří konec kalendářního léta a po něm následující babí léto.
Podle převážné většiny pranostik má docházet v této roční době ke zklidnění povětrnostní situace, omezení srážek a tím i zvýšenému počtu prosluněných dnů.
Na sv.Bartoloměje 24.srpna mají podle pranostiky odcházet bouřky v místa jiná, deštníky by se tedy měly odkládat někam do kouta.
Září má být vůbec nejslunečnějším obdobím roku, statistiky hovoří o tom, že v tomto měsíci je v průměru nejnižší oblačnost v roce.
Ale abych nezdržoval co by mělo podle tradic být, raději se zaměřím na to, co v současné době vidíme na obloze.
Tmavá, nic dobrého nevěštící mračna obtěžkaná vodou v každém svém odstínu. Téměř den co den se snáší k zemi proudy deště, aby smáčely již tak vodou nasycenou půdu.
Říční koryta na jižní Moravě se rychle plní vodními masami, které se vzápětí neúprosně rozlévají do přilehlých zahrad a domovních sklepů.
Zejména malé říčky rychle reagují na přívalové srážky, takže se druhé, případně třetí povodňové stupně vyhlašují na těchto tocích s krátkou časovou prodlevou.
Hasiči mají plno práce s odčerpáváním vod ze všech ohrožených míst, někde začali i s evakuací obyvatel.
Zvědaví diváci na mostech při pohledech na rozdivočelé vodní toky se zamýšlí nad silami ničivých přírodních živlů.
Tak že má vypadat závěr léta?
Určitě ne!
Není divu, že i vegetace reaguje na tuto přemíru srážek nám nežádoucím způsobem.
Ovoce v nezvykle velkém rozsahu podléhá hnilobným procesům, takže pod některými jabloněmi je napadanými plody doslova nastláno.
Vinaři naříkají, že letošní úroda hroznů je do značné míry ohrožena, neboť bobule vinné révy jsou ve značné míře napadeny plísněmi.
Neobvykle dlouhodobé, pro tuto dobu netypicky nepříznivé počasí se podepisuje na i na kulturním životě obcí.
Řada venkovních kulturních i sportovních akcí musela být odložena nebo alespoň omezena ve svém programu,
Nepřízeň povětrnosti se začátkem víkendu nevyhnula ani uherskohradišťským Slavnostem vína, ale je třeba podotknout, že ani ranní sobotní déšť nedokázal tisícům návštěvníků pokazit krásné prožitky onoho dne.
Vysvětlení nevábných pocitů při pohledu na zachmuřenou oblohu je poměrně jednoduché.
Nad střední Evropou se zabydlela tlaková níže, z které k nám od jihovýchodu proudil teplý
a značně vlhký vzduch ze Středomoří.
Tento tlakový útvar ne a ne se pohnout z místa, a podle toho to v uplynulých týdnech v naší krajině vypadalo.
Člověk při daviscupovém tenisovém utkání záviděl Pařížanům jejich slunečné počasí, bohužel ani výsledek klání tenisových mušketýrů nám nezlepšil náladu.
Malou útěchou nám může být, že se lesy po mykologicky asketickém dosavadním průběhu roku zaplnily houbami, dokonce se hovoří o jejich růstovém maximu.
A to nejenom jedlými...
Ale my raději to Slunce, viďte?
Leč neupadejme do malomyslnosti!
Vše špatné musí jednou skončit. Ostatně babí léto by mělo teprve přijít, alespoň to předpovídají naši meteorologové.
Závěr měsíce by měl být podle nich slunečný a teplý s typickými průvodními jevy přírody, pozvolna se do mnohobarevnosti odívaného listí stromů, poletujícími pavučinami nad strništi a na obzoru pastelově modrými obrysy Bílých Karpat a Chřibů.
Vyjde tato předpověď našich odborníků na následující týdny ?
Snad ano, musíme doufat.
Nejednou se ve svých prognózách mýlili, tak třeba jim to alespoň tentokrát vyjde.