Tenisová Korytná

Tenisový turnaj Východního Slovácka

Snad ještě lépe by vyzněl název, Olympijské hry Východního Slovácka v tenisu. Jsou pořádané střídavě v obcích tohoto regionu. Ano, bylo tomu tak i tuto sobotu. V tento podmračený den se v tenisové oáze v obci Korytná sešli příznivci oblíbeného bílého sportu, aby zkřížili své „ raketové meče“ v turnaji čtyrher. Děti i dospělí, prostě všichni ti, kteří ve svém životě podlehli kouzlu tenisového míče. Ani z rána doznívající chlad je nemohl od jejich úmyslu a záliby odradit.

Všechny na místě činu přivítala hezká tenisová klubovna a tři dvorce, obklopené bujnou vegetací rozkvetlých hlohů a okolní zeleně. Netrvalo dlouho a před klubovnou se shromáždilo několik desítek tenistů z pěti obcí východo slováckého regionu. Z pořádající Korytné, Nivnice, Bánova, Suché Loze a Bystřice pod Lopeníkem. Uvítací ceremoniál netrval dlouho. Bylo v něm konstatováno, že do turnaje je přihlášeno 10 dvojic dětí, chlapců i děvčat, a 13 párů v kategorii dospělých.

Proslov organizátora turnaje byl zakončen upřímně míněným doporučením: „Hlavně, milí přátelé, přežijte následná soutěžní klání ve zdraví!“ Nabízená stopečka ohnivé vody mezi dospělci pak zajisté prokrvila chladem ztuhlé svalstvo a mohlo se začít. Dvorce se zaplnily hemžícím se mládím i dříve narozenými, aby se následně do vzduchu vznesly první míče.

Hrálo se „taj brejkovým“ systémem, tedy do deseti získaných bodů v každém setu. Rozhodčích nebylo třeba, po dobu svého pobytu jsem mezi hrajícími nezaregistroval jediný spor, jediný zvýšený hlas. Vystupování amatérských sportovců při hře bylo vysoce korektní a to i v případě, že se tomu kterému hráči herně nevedlo.

Obdobně sympaticky, snad až dojemně, pak vyznívaly za nepříznivému stavu i výkřiky z diváckých řad k hrajícím: „Neva kámoši, i dyž prohrajete, budeme vás mít rádi!“ Kéž by si za příklad takových postojů vzali i fanoušci našich národních týmů!

Ale k soutěži! U malých „čiperů“ musel člověk obdivovat jejich zaujetí pro hru, tedy úsilí všemi možnými způsoby vrátit míč na stranu soupeřů. Tomuto přání zjevně pomáhala i snaha opodál stojících rodičů, kteří očima doslova tlačily míče svých potomků přes síť.

Z kukadel dětí zase přímo čišela radost z pohybu, ze zisku každičkého bodu, který pak byl po zásluze odměněn potleskem přihlížejících. A vidět ty malé vítěze, jak přebírají na konci turnaje poháry do svých rukou, to byl těžko popsatelný, velmi působivý pocit. U dospělých bylo rovněž zřejmé úsilí „bít se do posledního dechu“, prezentované doslova „buldočím“ herním nasazením. Případné stylové nedostatky hráči kompenzovali vynikajícím celodvorcovým pohybem i překvapující razancí úderů.

Když se v televizi díváme na Grand Slam, nejednou jsme unaveni herním stereotypem hráčů světové špičky. Tedy na diváka únavně působícím „přepinkáváním“ míčů přes síť, jinak řečeno, malou invencí protagonistů tohoto světového turnaje. V Korytné to tuto sobotu rozhodně neplatilo. Drajvy i topspinové údery, loby, řezané údery, to všechno patřilo k herní výbavě soutěžících. Pestrost jejich hry byla až udivující. Pečlivě si připravovali útok, aby pak ve vhodnou chvíli byli na síti co by dup.

Tam hru dovednými voleji zakončovali tak, že byli někdy až sami překvapeni svým uměním. V semifinále a finále pak byla přímo radost pohledět na tenisový um bojovníků. Několikrát jsem v duchu i slovy konstatoval, že by mnozí z nich jím uspěli i jako závodní hráči. Radost z vítězství byla u nich přirozená a neokázalá. Nebylo možné jim mít pak za zlé třeba i výrok jednoho z nich“ „Lidi, já se snad štěstím ože..!“ Někdo však musel být úplně tím nejlepším. Pro tentokrát to byli mezi dospělými tenisté z Nivnice.

V těsném závěsu za nimi, tedy na druhém a třetím místě, zůstali Bánovjané. Pozoruhodné v tomto ohledu je, že v uvedené obci prý nemají ani tenisový dvorec. Nebylo tedy divu, že při předávání pohárů bylo ze stran diváků slyšet: „Ať vám váš starosta za odměnu připraví kačenu do trůby a konečně umožní výstavbu tenisového stánku!“

Co na to říct? „No, uvidíme, počkejme si!“ Po skončení turnaje jsem si vyjel nad obec s úmyslem pokochat se na Nových loukách nějakou kvetoucí orchidejí, stejně jako vloni. Tentokrát jsem ale úspěšný v hledání této krásy nebyl. Nevadí, vždyť jsem tu „sportovní orchidej“ našel krátce předtím. Kde?

No přece na popisovaném tenisovém turnaji v Korytné.

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105563
Týden: 524
Dnes: 37
  přihlásit poslední změna: 22.05. 2017 07:13:40