Sváteční chvíle

Sváteční chvíle.

Vánoce se blíží kvapíkem, žel sněhové vločky se dosud k tanečnímu reji neodhodlaly. Přesto je však vánoční atmosféra kolem nás více jak patrná. Světelnými řetízky v rozmanitých variacích se chlubí výlohy obchodů, římsy oken domů, někde i stromečky v předzahrádkách. Na náměstích se do půvabného světelného šatu oděly vánoční stromy.

Tržiště již tradičně překypují celou řadou komodit, tak příznačných pro vánoční čas. Prodejní stolky se prohýbají pod náporem jitrnic a párků, jiné stánky nabízejí cukrovinky, valašské frgále, anebo s nesporným umem vytvářené řemeslné výrobky. Komu vadí sychravé počasí, ten jen obtížně odolá nabízenému doušku svařáku.

Stánkaři i kupující se na sebe více než jindy usmívají, pravda, také ne všichni. A co by byla tato místa v tomto období bez nabídky adventních věnečků, kožešinových výrobků a samozřejmě jmelí, které má podle pověry člověku přinášet štěstí? Asi tomu všichni nevěří, ale tradice je tradice, a co kdyby na té pověře přece jenom něco bylo.

A tak sáhneme do peněženky, abychom si vzápětí domů odnášeli pár zelených větviček tohoto i jinak zajímavého rostlinného poloparazita. Není třeba ani moc připomínat, že lidé mají v probíhajícím adventním času k sobě tak nějak blíž.

Pozdravy přátel a známých jsou srdečnější, tisknutí rukou a přání klidných a spokojených svátků je vidět stále častěji. Se znatelně větší ochotou se setkáváme nejenom v obchodech, ale i v místech vyřizování našich proseb a požadavků.

Na silničních přechodech snad více než kdy jindy dávají řidiči přednost přecházejícím lidem. Pokynou jim za čelním sklem rukou, usmějí se, člověk by skoro řekl, idylka v lidských vztazích.

Přibývá charitativních akcí a sbírek, kterými se dokořán otevírají lidská srdce. Při adventních koncertech se rychle navyšují darované finanční částky, které naši občané věnují různým zařízením, často pak místům, kde některým lidem slunce zastřel stín. Probouzí se v nás to, na co v průběhu roku nejednou žel zapomínáme.

Doba adventu je završena svátečními dny, Vánocemi. Nemít tyto svátky, začal by nám chybět tolik a tolik potřebný pocit štědrosti, kterým vyjadřujeme lásku a vděk k těm, které máme rádi. Obrazně řečeno, vracíme se tímto způsobem do svých nevinných dětských let, v tom krásném věku tak čistých.

S radostným očekáváním se těšíme na Štědrý večer, dárky pod vánočním stromkem a koledy, které jsou vyjádřením naší touhy po zachování dobrých zvyků. Mnozí dárci pak zajisté oprávněně pociťují radostné chvění svého nitra, když vidí na tvářích obdarovávaných projevy radosti.

Jistě, příliš mnoho racionality ve zpívání koled, či zdobení stromku není, ale proč také, vždyť nastávající sváteční dny jsou dobou, kdy má za nás hovořit především srdce. Uchovávání všech těchto tradic nás vede i k zamyšlení, čím a kde jsme a jaké v běhu života zastáváme poslání. A co dodat k těm nádherným světelným pyramidám, tedy vánočním stromům?

Na všech, a to téměř bez výjimky, jistě spočívá náš zrak se zalíbením. Upoutávají nás v tomto adventním času svou neodolatelnou krásou a originalitou. Jsou však i jiné, mnohem menší, ne tak honosné. Máme je, nebo budeme mít v nejbližší budoucnosti v našich domácnostech i na pracovištích.

A také tam, kde bolest těla i duše není vzácným hostem, tedy v nemocnicích, dětských domovech, penzionech pro přestárlé a handicapované. Nerad bych se mýlil, ale ty malé vánoční stromky, třeba i jen skromně vyzdobené, plní své poslání možná nejvíce.


16.03. 2024 09:13:07
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 173110
Týden: 423
Dnes: 45
  přihlásit poslední změna: 18.12. 2015 10:40:41