Starý hřbitov

Brodský „starý" hřbitov

Blíží se svátky „Dušiček," tedy vzpomínka na naše zesnulé. Hřbitovy se v tyto zádumčivé podzimní dny plní návštěvami těch z nás, co zde mají uloženy ostatky svých milovaných blízkých, kteří neúprosným chodem času odešli navždy na věčnost...

Čím dál tím více se v tomto prostoru rozhořívají plamínky svící, přinášejí se kytice, kladou věnce a pečlivě upravují jednotlivé hroby.

V tomto pošmourném období na každého z nás zvlášť silně pak zapůsobí návštěva starých hřbitovů, ať už se na nich dosud pohřbívá anebo již ne.

Po vstupu na tato pietní místa člověk zvolna a tiše prochází cestičkami mezi náhrobními kameny, z nichž mnohé jsou již na první pohled zřetelně narušeny povětrnostními vlivy.

Nejstarší z těchto kamenů byly vytvářeny z pískovce anebo šedobílého mramoru, novější zase poutají pozornost svým tmavým, pro bolest v duši příznačnějším zabarvením.

Některé z nich, zejména pak ty, které vznikly před mnoha a mnoha desítkami let, jsou již mírně vychýlené ze své původní  polohy a nabízejí našim očím více či méně vybledlé, často již obtížně čitelné nápisy, nezřídka s pokryvem mechů nebo lišejníků.

Mnozí z nás, kteří zádumčivě kráčíme mezi těmito symboly smutku, se čas od času při nich zastavujeme, přičemž se často neubráníme myšlenkám o životě těch, kteří dnes již nejsou mezi námi. S jakými radostnými událostmi se v průběhu života setkávali a naopak, kolika asi svízelemi museli během svého kratšího nebo déletrvajícího pozemského bytí procházet, nejeden z kolemjdoucích přemítá?

Vedle jmen zemřelých jsou na náhrobních kamenech uvedena i data narození a úmrtí zde na věky odpočívajících, přičemž je mnohdy patrné, že ne vždy svíce jejich života hořela příliš dlouho.

Rovněž z tváří na fotografiích, leckdy dobového vzhledu a umístěných vedle jmen, se dá mnohé vyčíst, někdy moudrost, jindy rozvážnost, snad ale i smutek.

Bolestné, opravdu velmi bolestné je, když z nich na nás hledí tváře dětí, které zřejmě nemohly naplno a dlouho prožívat pocity štěstí tohoto krásného věkového období. Nemoc či úraz, kdož ale ví, co stálo v pozadí jejich brzkého skonu?

U jednoho z hrobů je vidět na den stejné datum úmrtí otce i jeho dcery. Co se tehdy stalo, co vedlo k tomuto souběhu tragických dat, klade si člověk vtíravou otázku?

U těchto, ale i jiných podobných hrobů se člověk asi zdržuje nejdéle, přičemž si nezřídka musí setřít slzu, stékající z oka.

Velmi působivá jsou i zastavení u hrobů, které snad už nikomu „nepatří." Jejich vlastníci pravděpodobně vymřeli anebo se rozptýlili do široširého světa a na hroby svých příbuzných už patrně dávno zapomněli.

Málokdo tu zapaluje svíčky, málokdo pokládá čerstvé květiny a možná nikdo v těchto místech nepostojí se sepnutýma rukama ať už v modlitbě anebo alespoň v hlubokém a pohnutém zamyšlení.

Jen přerostlý břečtan či několik plevelných bylin označují místa, kde jsou uloženy ostatky člověka, s nám již zpravidla neznámým a možná i hodně pohnutým životním osudem!

Naštěstí se najdou i za těchto okolností lidé dobrého srdce, kteří se skloní a třeba jen prostou květinu, utrženou v povzdálí na louce, přiloží k hrobu „zapomenutého."

Je pozdní podzim, čerstvý a chladný vítr rozhání mezi hroby spadané, hnědavé listí. Nad hroby sklánějí své větve smuteční vrby nebo břízy a nad těmito posvátnými místy mnohdy bdí ve dne v noci koruny okrasných jehličnanů.

Atmosféra na starých hřbitovech je tedy v těchto dnech, dá-li se to takto říct, hluboce dojímavá, opravdu nezapomenutelná...

A tak v předvečer svátku „Dušiček", když se rozzáří v tomto prostoru tisíce blikajících svíček a prochází jím stovky lidí, má člověk pocit hluboké úcty a pokory k těm, kteří už nejsou mezi námi.

Uvědomí si, že veškerá lidská bohatství jsou pomíjivým jevem, neboť neúprosný čas nám vymezuje jen relativně krátkou dobu pobytu na tomto světě.

A proto postůjme, zamysleme se a pokusme se svým konáním naplnit odkaz těch, které v těchto dnech vzpomínáme!

Jaromír Slavíček

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109486
Týden: 363
Dnes: 6
  přihlásit poslední změna: 26.10. 2011 12:15:47