Soutěž

Zelená stezka – zlatý list

Jako každoročně, tak i letos zorganizoval Dům dětí a mládeže v Uherském Brodě dvoudenní přírodovědnou soutěž, nazvanou „Zelená stezka- zlatý list". Jejím účelem bylo nejenom vyhodnocení přírodovědných znalostí našich dětí, ale především jejich co největší přiblížení naší přírodě, ať už ve sféře rostlinné říše, živočišstva, ekologie, ale i oblastí poněkud opomíjených, tedy geologie a meteorologie.

Soutěže se zúčastnily zhruba dvě desítky družstev našeho regionu, vedle uherskobrodských škol tedy i kolektivy z bližšího či vzdálenějšího okolí našeho města.

Stanoviště, na kterých mládež prokazovala svůj přírodo-znalecký um, byla v příslušných vzdálenostech rozeseta v prostoru Komenského a Tyršových sadů, tedy tam, kde právě v těchto dnech parková vegetace doslova „exploduje" pestře kvetoucími stromy, keři a bylinami.

Organizátoři klání na DDM připravili pro soutěžící v jednotlivých lokalitách řadu testů, otázek i praktických ukázek, při kterých jednotlivé skupinky dětí měli za úkol rozpoznávat předkládané rostlinné i živočišné druhy, v jiných místech se tyto dětské kolektivy zase snažily zorientovat v ekologické problematice a dát zkoušejícím na vědomí svou znalost lesního pokryvu, vod, ba i hornin a povětrnostních prvků.

Bylo až dojemné pozorovat ty mladé, s jakou vervou se snažili obstát před mnohdy i obtížnými otázkami, bylo poutavé pozorovat jejich oči, hledající řešení problému občas i v malé nápovědě vedoucích jednotlivých stanovišť. Ty učitelům známé grimasy s výrazy „vím, vím, počkejte!" byly milé, úsměvné a rozhodně sympatické.

Trojice soutěžících navíc téměř vždy vzájemně spolupracovala až do doby, něžli mohla tázajícímu se prezentovat svoji vytouženou odpověď.

Ne vždy bylo ovšem jejich úsilí korunováno úspěchem. Ono také rozpoznat kromě běžných zástupců rostlinné i živočišné říše druhy vzácnější, to by nebylo snadné i pro mnohé z nás, dospělých osob.

Vyznat se totiž v pryskyřnících, květech zběhovců, rozrazilů, nenápadných květenstvích javorů a jasanů, vzácnějších zástupcích ryb, obojživelníků a lovné zvěře, poradit si s otázkami, týkajících se našich lesů, následně umět rozpoznat jednotlivé horniny a druhy oblaků, to byl úkol opravdu velmi, velmi náročný!

Co se ale nepovedlo na jednom stanovišti, to se mohlo podařit na stanovišti druhém a popravdě řečeno, co může být pro zkoušejícího větší odměnou, jak sledování záblesků upřímné radosti ve tvářích dětí, které se tak mohli třeba i tímto způsobem s okolím podělit nejenom o svůj úspěch, ale dát i najevo svůj zájmový vztah k přírodnímu dění.

Jistě, jen některé z nich stanuli na stupních vítězů, jiné museli „překousnout" svá umístění na nižších příčkách výsledkové listiny, je třeba však v této souvislosti říct, že v takto formovaných soutěžích vítězí všichni – a to beze zbytku!

Lze si tedy jen přát, aby takových, přírodu respektujících a milujících dětí, bylo mezi námi co nejvíce. Přejme si, aby tato mládež vnášela tyto své zkušenosti a hlavně zájem o životní prostředí mezi své kamarády do škol, ale i do svých rodin.

Jenom tak budeme moci i v budoucnu naši přírodu i nadále považovat za našeho spojence, jenom tak bude možné se radovat z tohoto krásného světa kolem nás...

Mgr. Jaromír Slavíček

01.12. 2021 19:00:35
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 111834
Týden: 335
Dnes: 33
  přihlásit poslední změna: 16.07. 2011 21:43:38