Soumrak pranostik

Soumrak pranostik?

Snad každý ví, že pranostiky jsou  lidovým ztvárněním ročního chodu počasí, chcete-li, povětrnosti.

Vycházejí z letitých zkušeností našich předků a některé z nich jsou známé i širší veřejnosti.

Kdo by třeba neznal pranostiky o ledových mužích, o Medardu anebo tu svatomartinskou?

Pranostik je známo nepřehledné množství, některé nás upoutají svým vztahem k přírodě, pěkně se i rýmují, jiné člověka přinutí k hlubšímu zamyšlení.

Téměř pro každý kalendářní den najdeme v literatuře jejich připodobnění k nějaké povětrnostní situaci.

Je docela milé, že ani v dnešní době na ně lidé mnohdy nedají dopustit a dokonce plánují svoji činnost v návaznosti na tato lidová rčení.

Meteorologové se na pranostiky dívají už  poněkud odměřeněji, neboť vědí, že zdaleka ne vždy odpovídají dané synoptické situaci, respektive dlouhodobým analýzám klimatu.

No ale ve vztahu k názvu článku, položme si nyní otázku, co se to dnes děje s dříve tak oblíbenými pranostikami?

Jistě, i v minulosti sem tam některé z nich pokulhávaly svými předpověďmi počasí, ale proč se v současné sobě dá zpochybnit jejich nemalá část?.

Tak jenom pro ilustraci!

V polovině května byl všeobecně známý příchod „ledových" mužů, Pankráce, Serváce a Bonifáce, tedy po sobě následující období chladných tří dnů, respektive rán, které dokázalo nemilosrdně likvidovat květy mnohých ovocných dřevin.

Schválně říkám byl, neboť v letošním měsíci opojné květní krásy jsem se musel zvědavě ptát:

„Kam jste se jenom poděli, jarní mrazíci?"

V minulosti jsem vás zrána očekával pomalu s rukavicemi na rukou a s obavami vzhlížel ke květy obsypaným korunám meruněk I mnohá časná zelenina po vašem mrazivém úderu zesmutněla."

A letos?  Pravda, někde jste úřadovali, hlavně v nižších polohách, ale zdaleka ne tak masivně jako v minulosti. Alespoň v mé zahradě jsem žádné škody neregistroval.                                                                                                                           Nebo zase z jiného soudku, kdo z nás by neznal pranostiku „Medardova kápě, čtyřicet dní kape?

A znovu je na místě můj nesmělý dotaz:                                                                                                                          „,Medarde, kam ty ses svou předpovědí letos zatoulal?

Kolikátý Rok co rok tě čekám, a ty nikde. Máš být uplakaný a po tobě má přicházet skoro den co den déšť.

Ale já marně ve svých vzpomínkách pátrám, kdy po osmém červnu naposled propršelo tebou avizovaných skoro 40 dnů!"

Vždyť se stále více v uvedených červnových týdnech spíše potýkáme s obdobími sucha a  nestačíme v tu dobu každou chvíli vybíhat s konví vody na zahradu.

„Svatá Anna, chladno z rána," tak nás varuje další ze známých pranostik.

Jde o dny, ve kterých se mají na loukách už koncem července válet první mlhy a člověk se ráno v šatníku poohlížet po nějakém teplejším oblečení.

„Ale Aničko, já jsem se letos na sklonku toho měsíce probouzel s přáním alespoň trošky chladu. Kde jsi se tehdy courala, no pověz!"

„A ty ,Svatý Václave, máš sklízet koncem září hady a houby zarazit ve jejich růstu. Po tobě mají navíc přijít první mrazíky, máme se kochat tebou vytvořenou námrazou na oknech a o zmrzlé hroudy na polích nemá být nouze."

No ale máme závěr listopadu a houbaři ještě nedávno měli v lesích hody!? Je to normální?

Jedenáctého listopadu měl na návštěvu přijet Martin na bílém koni. Možná přijel, ale spíše na hnědáku, když se tak nějak člověk v ty dny poohlédl po krajině.

Sv. Kateřina už předem dala avízo, abychom se sněhem a mrazem nepočítali, takže ji budou stoprocentně proklínat provozovatelé lyžařských vleků na horách..

Pokud nebude mlhavo, tak to v příštích dnech vypadá spíše na procházky v příjemných, téměř desetistupňových teplotách.

A tak by se dalo pokračovat dál a dál.

Co pranostika, to zklamání!

Čím dál tím více lidé říkají, že se počasí zbláznilo a v jejich slovech je hodně pravdy.

Něco se s atmosférou děje, to nepopře snad nikdo.

Někdo namítne, že se podobné klimatické nesrovnalosti děly i v minulosti.

Možná že ano, ale určitě ne v takovém rozsahu, stačí se podívat do klimatických záznamů.

Ty naše milé pranostiky tak nějak prostě přestávají platit. A to je nemilé!

Přece jenom jejich čtením člověk přicházel na jiné myšlenky a obdivoval v nich sepětí myšlenek našich předků s přírodou.

Tak třeba alespoň bude platit sv. Tomáš 21.12, „ O svatém Tomáši meluzína postraší."

Ten den má být rovněž nejdelší noc, neboť se jedná o zimní slunovrat, takže tady by měla být alespoň v této prognóze jistota.

No a navíc kdosi na tento den předpověděl konec světa.

Tak tato poslední předpověď určitě nevyjde, to vím zcela určitě!

Ale kdybych se přece jenom v tomto ohledu zmýlil, nikdo mně ten případný omyl nevytkne!

Viďte!? J.S.