Slzy sv. Vavřince

Slzy sv. Vavřince

Tak jako každý rok byla i letos možnost pozorovat meteorický roj Perseid. První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým.

Několik dní po jeho popravě podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety. Letošní úkaz měl mít tu zajímavost, že probíhal za velmi příznivých astronomických i klimatických podmínek.

Obloha byla jasná, Měsíc byl ve fázi novu, tedy v podstatě v hodinách maxima roje nepozorovatelný. A tak jsem si i já nemohl nechat ujít tento zajímavý děj. Stačilo si nastavit budík na půlnoční hodinu a vyjít na vhodné místo. Ale to už byl problém. Světelného znečistění je v naší krajině přespříliš. Okolí mého domu nebylo této skutečnosti výjimkou. Tři masivní uliční svítilny mohly být překážkou mého pozorování. Takže drahnou dobu mně trvalo hledání vhodného stinného místa.

Nakonec se mně to jakž takž podařilo a já mohl pozvednout zrak k obloze „prokvetlé“ myriádami hvězd. Planety, byť mimořádně pěkné, zůstaly tentokrát tak trochu stranou mého zájmu. Dal jsem se do čekání. Pořád se nic nedělo, takže jsem měl možnost přemýšlet o vzdálených světech, samozřejmě pouze předpokládaných. Všude kolem mě se prostíralo nezvyklé posvátné ticho, akorát u blízké restaurace tiše pobroukával diesel taxikáře čekajícího na posledního zákazníka.

Téměř neslyšně poblíž projíždělo i vozidlo Městské policie a po nedaleké ulici se mlčky potácel jedinec, který patrně „přebral“. Už mě začala bolet šíje a také neustálé udržování v mysli přání, které podle pověry má být spojováno s průletem padající hvězdy bylo náročné. A pak konečně! Nádherný bolid prolétl přímo nad mou hlavou. Bohužel, myslel jsem v tu chvíli na něco zcela odlišného od své naplánované prosby. Nu což, musel jsem čekat několik dlouhých minut na další světelnou stopu.

Dočkal jsem se, i když myšlenky prolétající mou hlavou se týkaly jako naschvál opět něčeho nepříliš důležitého. Třetí průlet jsem sice s radostí zaregistroval, ale to už jsem začal zívat, spánek se má přece plnohodnotně dokončit. Téměř půlhodina uplynula. Alespoň něco bylo k vidění, pomyslel jsem si, ale pláč s množstvím slz má přece vypadat jinak, neboť astronomové slibovali až 60-70 meteorů za hodinu… Trochu jsem byl tedy zklamán. Navíc začínal pondělek třináctého.

Toto číslo prý nevěstí nic dobrého, i v některých hotelích prý nebývá třináctka ubytováním v nabídce. Ale jelikož je třináctka u provází Perseidy každý rok, tak by to snad nemuselo být se štěstím, pokud si ho ovšem lidé přáli, tak špatné. A to máme ještě před sebou prosincový roj Geminid!

Tak uvidíme!