Slunovrat

Letní slunovrat - 21.červen

Uplynulo jen několik dnů od svátku astronomů, zatmění Měsíce, a už zde máme další významný den, zasluhující pozornost i širší veřejnosti

21. června totiž nastává letní slunovrat. Kolmé sluneční paprsky tento den dopadají na obratník Raka, severní  polokoule dostává největší přísun sluneční energie a na severním polárním kruhu, stejně jako v celé oblasti mezi ním a pólem, slunce tento den nezapadne.

Je mnoho těch, kteří se vydávají v těchto hodinách k severnímu polárním kruhu, aby zde viděli nezapomenutelný úkaz, kouzelné půlnoční slunce.

Ale i v blízkosti polárního kruhu, poněkud však v nižších zeměpisných šířkách, lze prožít tzv. „bílé noci", kdy lze kolem půlnoci bez problémů venku číst noviny.

U  nás tento den bude Slunce nejvýše na obloze, ale s teplotním vyvrcholením léta si budeme muset počkat asi až do červencových dnů.

Jak říká jedna z pranostik, od tohoto dne běží Slunce k zimě a léto k horku.

Uváděný  den je tedy svátkem oslavujícím vrcholící sílu Slunce - zdroje energie, bez kterého by život na Zemi nebyl možný.

Letní slunovrat je však současně dnem mystickým, naplněným řadou magických obřadů, které křesťané přebírali z pohanského období.

Tyto obřady jsou typické právě pro severské země, které prožívají tuhou a na slunce chudou zimu, takže si příchodu maxima slunečních paprsků dokáží plně vážit.

Zvyky, vážící se k tomuto dni se liší v jednotlivých zemích. Co mají ale společného je to, že jsou propojeny úctou k matičce Zemi a její přírodě.

V noci letního slunovratu se sbírají léčivé byliny, přičemž se věří, že mají neobyčejnou moc.

Tato víra se ovšem váže i na jiné  noci, například na noc Svatojánskou o dva dny později.

Stavějí se a zapalují mohutné vatry,přes které se skáče za účelem očistění těla i duše, tančí se kolem ohně atd.
Bohyně se v této době obvykle manifestuje jako Matka Země, Bůh jako Sluneční král.

V Pobaltí si dívky uvíjejí věnečky z polního kvítí a chlapci si pokrývají hlavu korunou z dubového listí.
Ráno mají muži naskákat do nejbližšího jezera či řeky.

Poté co oslavující přivítají východ slunce, skropí si tvář ranní rosou.
Letní slunovrat je mimo jiné také svátkem přírodních bytostí . Možná tedy na svých nočních toulkách narazíte na reje víl, hejkalů, bludiček nebo jiných lesních duchů.

Podle pověstí tuto noc také rozkvétá zlaté kapradí a otevírají se skryté poklady.
Pokud půjdete v noci na louku a natřete si oči rosou, uvidíte prý všechny poklady světa. Jediný háček je v tom, že je prý hlídají psi s ohnivýma očima.

Ať už věříme těmto křesťansko-pohanským zvykům nebo ne, je v nich opět patrno sepětí mezi člověkem a přírodním prostředím, ve kterém on žije. A kdyby jenom tato skutečnost byla realitou, stojí za to brát dny slunovratu jako jedinečné a hodné obdivu a úcty.

Jaromír Slavíček