Škola slavila

Je to neuvěřitelné, ale škola v Horním Němčí bude slavit již 110. výročí svého trvání, tedy dosažení více jak „kmetského věku“ v lidském přirovnání. „Přicházela na svět“ těžce, jak tomu u podobných zařízení v podhůří bývá, aby se následně stala místem základního prvku vzdělanosti v kraji pod majestátnou Velkou Javořinou.

Její zrod byl tedy zajisté velmi náročný, neboť kolik asi dalo práce zajištění potřebných finančních prostředků na její výstavbu? Stejně tak, kolik nezměrného úsilí muselo být vynaloženo při shánění jejího materiálního vybavení včetně učebních pomůcek? Obecní kronika nám v tomto smyslu sice toho dost svými informacemi napovídá, ale i tak jen obtížně můžeme vystihnout atmosféru tehdejší doby.

Okamžiků, kdy do učeben vonících novotou vstupovali první učitelé, či napjatých chvil, ve kterých se k pedagogům upínaly pohledy prvňáčků s tázavými dotazy v očích, co se bude dít. Postupně se ale řád školy se všemi svými účastníky „zabydlel“, a ta začala dlouhá desetiletí plnit své náročné výchovně vzdělávací úkoly. Školní výuku provázely většinou poklidné, avšak někdy i neblahé časy. Nevyhnula se jí totiž i údobí válek, kdy mnozí muži, otcové žáků, odcházeli do válečných vřav, aby ne všichni se po jejich skončení navrátili domů ke svým rodinám.

Všechny takové události se nutně musely odrážet v režimu školy, která byla navíc vždy svým chodem úzce spjata se životem obce. Specifikem venkovských škol v historii totiž bylo, že se děti musely téměř pravidelně kromě školní docházky zapojovat do prací v rodinných hospodářstvích. Čas se však nezastavil, roky ba celá desetiletí ubíhala, v průběhu kterých žactvo po ukončení posledního výukového ročníku opouštělo školní lavice a směřovalo na vzdělávací instituce vyššího stupně. Tytéž změny se přirozeně týkaly i působení učitelského sboru, konkrétně jeho personálního složení. Vše se ale zákonitě mění a vyvíjí i nadále.

Vzhled školy i jejich interiérů v současnosti plně odpovídá potřebám moderního školství. V učebnách se inovuje didaktická technika, stejně jako vyučovací pomůcky. Jedno však zůstává napevno, základní škola v Horním Němčí je i nadále pilířem vzdělanosti v tomto překrásném koutku Bílých Karpat. Pokud bývalí žáci či učitelé příležitostně vcházejí do školní budovy, nepochybně již po prvních krocích nabývají pocitu něčeho takřka posvátného, doslova vnímají genia loci. Uvědomují si, že právě v těchto místech se jim dostalo základu vědění, poznatků matematických, přírodopisných i jazykovědných.

A známo, bez základních kamenů není možné stavět dům! Jak jinak tedy zakončit výše uvedené řádky k historii školy než citátem J. A. Komenského, významného rodáka toho kraje: „… i květ nežli se rozvine, v pupenci nejprve zavinutý se formuje, a tak zformovaný ven vychází.“ — Jan Amos Komenský…

Škola v Horním Němčí může být tedy na sebe pyšná, plní tuto vznešenou myšlenku ba poslání Učitele národů beze zbytku!

16.11. 2022 08:58:01
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 131166
Týden: 256
Dnes: 9
  přihlásit poslední změna: 24.06. 2022 10:24:46