Setkání s myslivcem

Setkání s myslivcem

Coural jsem se tak lesem, žádnou zvěř neviděl, zato spatřil asi 200 metrů přede mnou myslivce. Za okamžik to bylo na pozdrav. „Dobrý den, dobrý den.“ „Když už jsme se setkali, pane hajný, mohu se Vás na něco zeptat?“ Přikývl. „Na obhlídce?“ „Ano, jako každý den,“ zazněla jeho vstřícná odpověď. I nadále se tvářil ochotně, a tak jsem mu položil několik dalších dotazů. „Vy myslivci jste veřejností chápáni jako postarší muži v zeleném hábitu s puškou, kteří jsou v přírodě jako doma.“

Usmál se. „Pečujete o lesní zvířata a zbavujete lesy nemocných a zesláblých zvířat. Současně usilujete o zdravotní stav zvěře, to je pěkné. Ale je vaše profese v souladu s ochranou přírody či ne? Nestřílíte zvěře až příliš mnoho?“ Na chvilku se zarazil, aby pak maličko podrážděně odpověděl. „Střílíme v rozumných mezích, zvěř, jak jistě víte, okusuje stromky, keře a dává ‘zabrat’ i mnohým zemědělským plodinám.“ Přerušil jsem ho: „Okusování lesního porostu je ale pro některá zvířata naprosto přirozenou potravou.“

„Ano, problém ovšem je, že v některých oblastech je zvířat, která okusují lesní porost či zemědělské plodiny až příliš. Musíme také omezovat i počty šelem, když se přemnoží.“ V tu chvíli mně to nedalo. „No jo, ale pokud odstřelíte mnoho šelem, tak zase v lese dříve nebo později naroste počet kusů spárkaté zvěře. Šelmy se pro vás stávají škodnou, i když tyto loví svoji kořist jen jako potravu. Vašim přičiněním pak může z přírody zmizet rys, medvěd či vlk, ale i některá další zvířata, třeba dravci.“

Nesouhlasně zakroutil hlavou, proto jsem přitlačil: „A pokud je mně známo, rysi, medvědi či vlci a jiní přece nemohou být na základě mezinárodních úmluv vybíjeni. A vy při každém jejich objevení brojíte za jejich odstranění.“ „Mýlíte se, pane,“ důrazně mě opravil. „Asi nevíte, že jenom v Beskydech žije množství rysů i vlků, co páchají na ovcích i jiných domácích zvířatech velké škody. Musíme je tedy početně regulovat, ale rozhodně neusilujeme o jejich celkové odstranění.

Znovu říkám, šelem je až přespříliš.“ „No budiž,“ odpověděl jsem. „Mluvme tedy o něčem jiném! Momentálně přikrmujete lesní zvěř. A patrně nekrmíte ta zvířata jenom pro jejich blaho, ale také pro vaši loveckou vášeň. Zvěř ‘chráníte’ před přirozenými nepřáteli jejich likvidací, přes zimu ji řádně vykrmujete a v sezóně zase zabíjíte.“ To už myslivec popudlivě zareagoval: „Zásadně s vámi nesouhlasím, nekrmíme zvěř jenom kvůli zabíjení! Usilujeme o rovnováhu počtu zvěře v přírodě.

Připouštím ale, že mezi námi mohou být ‘černé ovce’. Ale ty jsou nalezení ve všech povoláních.“ „Ano, ano, to máte pravdu,“ špitl jsem a pokračoval v úvodu položenou otázkou: „Má tedy vaše myslivost něco společného s ochranou přírody?“ „Samozřejmě že ano! Naše činnost pro nás znamená ochranu přírody v celé její rozmanitosti. Chceme docílit rovnováhy mezi predátory a jejich kořistí, nečekáme, jestli se přirozeně ustálí sama od sebe.“

Doplnil jsem ho: „Ano, tak by to mělo být, dovolte mně ještě jednu otázku. Při lovu zvěře uměle vytvářeným hlukem nutíte zvířata opustit své ukryty, aby poté mohlo dojít vašim přičiněním k jejich odstřelu. Tento hluk však nepostihuje pouze lovená zvířata, nýbrž veškerá zvířata v revíru, a způsobuje u nich neklid a strach, což může být příčinou jejich stresu.

Pro ně to pak znamená dlouhé utrpení a žalostný konec.“ Myslivec už poodcházel, ale i tak jsem zaslechl: „Není to tak jednoznačné, nesouhlasím s vámi. Větší hluk působí spíše doprava, návštěvníci lesa, v poslední době třeba čtyřkolky, pane!“

Pokýval jsem hlavou na znamení souhlasu, ale stejně si v tu chvíli pomyslel: „Pravda bývá někde uprostřed“.….

01.12. 2021 19:00:35
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 111837
Týden: 338
Dnes: 36
  přihlásit poslední změna: 10.02. 2018 06:29:54