Schodiště slavilo

Slavnostní otevírání brodského velkého schodiště.

Kdo se uplynulé úterní odpoledne snažil stoupat renovovaným brodským schodištěm od překrásného nádraží do městského centra, neměl to zcela jednoduché. Důvodem byla skutečnost, že se to kolem schodů doslova hemžilo stovkami občanů, a to nejenom Broďanů.

Všichni se vbrzku měli stát svědky slavnostního otevírání pozoruhodného a smělého stavebního prvku – velkého brodského schodiště. V jeho prostoru už s předstihem zněly písně gymnaziálního souboru JAKUB, doprovázené působivými tanečky, zatímco o patro výš se pomalu shromažďovali všichni ti, kteří se více či méně podíleli na dokončení tohoto skvělého díla.

Úvodního slova slavnostního ceremoniálu se ujala paní Elen Sladká, která nám svými slovy ozřejmila důvod oslavy a současně představila významné hosty. U mikrofonu byla následně vystřídána místostarostou obce, panem Ing. Petrem Vránou, který ve svou řečí shromážděným občanům zevrubně přiblížil historii stávajícího schodiště se sledem jeho rekonstrukcí.

Současně naznačil, kolik práce a námahy dalo shánění projektantů, stavebních firem, řemeslníků a finančních prostředků, bez nichž by nemohlo být toto dílo dovedeno do zdárného konce. Mimořádným dojmem pak působila slova brodského patriota Ing. Jana Kmenta, který obsahovou náplní svého projevu nás všechny naladil na vlasteneckou strunu.

Z jeho emočně pronášené úvahy bylo možné vycítit přání, aby nejenom patrioté, ale všichni Broďané byli hrdi na to, čím se pyšní naše město a co ho činí známým i ve vzdálených končinách. Brodské schodiště je pozoruhodné mimo jiné i tím, že na jeho schodech jsou vytesána jména brodských osobností, které se svou prací a životním dílem nezapomenutelně zapsaly do dějin Uherského Brodu.

Na slavnosti byli mezi vzácnými hosty přítomni i potomci těchto osobností, přičemž někteří z nich neudrželi při vzpomínce na svoje slavné předky slzy v očích. Na přechodové lávce a navazující na ni stezce se i nadále tísnily stovky pozorně naslouchajících našich občanů.

Já však viděl ve své představě stát na schodech i tiché, do hlubin svých myšlenek pohroužené postavy. Právě ty, jejichž jména vytesaná v kámen schodů nás budou i do budoucna provázet těmito místy dnem i nocí.

A tak jsem spatřil na jednom z nich siluetu Jana Amose Komenského, skloněného v plném soustředění nad svým dílem Labyrint světa a ráj srdce, o kousek dál zase hraběte Václava z Kounic, upírajícího své zraky k Oboře, kde stával jeho zámeček.

Mému zraku nemohla uniknout postava spisovatele Františka Kožíka, pozorně listujícího ve své oblíbené knize, stejně jako profesora Jana Pavelčíka, hloubajícího nad unikátními archeologickými nálezy v našem kraji. Nemohl jsem si nevšimnout i Františka Veselky, připraveného dát v nejbližších chvílích svou taktovkou pokyn k uměleckému projevu smíšeného pěveckého sboru Dvořák.

Nebylo též možné přehlédnout vzpřímeně stojícího generála Vojtěcha Luže v dobové uniformně, odhodlaného náplní svého života bránit se zbraní v ruce svébytnost našeho národa. Viděl jsem tam stát i Vilibalda Růžičku, skvělého to historika a všestranně v osvětě působícího propagátora, rovněž pak vynikajícího klavíristu a hudebního pedagoga Emila Hábu.

A tak bych mohl pokračovat dále a dále. Všech čtyřiačtyřicet uherskobrodských osobností tam v těch chvílích nehnutě a působivě stálo a bude stát, byť v imaginární podobě, i nadále.

S každým našim  krokem schodištěm vzhůru nám tak budou připomínat nejenom minulost, ale především slib, který jim pomyslně dáváme v úsilí o rozvoj a prospěch našeho sídla!

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105745
Týden: 398
Dnes: 35
  přihlásit poslední změna: 17.11. 2016 10:15:07