Rozhovor s průvodčím

Vyprávění průvodčího

Vyprávění o Vlárské dráze by nebylo úplné, pokud bych nevyzpovídal i pana průvodčího, přesněji řečeno, pana vlakvedoucího. Byl jím pan Stanislav Tresa, vitální to muž okolo padesátky.

Dovolil jsem si položit mu několik otázek, tak říkajíce na tělo. „Pane Treso, zažil jste na dráze jistě mnoho zajímavého, rozpovídejte se, prosím. Dovolte úvodní otázku!“ „Když stojí před pokladnou fronta lidí. Respektuje tuto skutečnost výpravčí nebo vy jako vlakvedoucí?“ „Ne. Vlak musí odjet přesně podle časového harmonogramu.“

„A co tak nějaké konkrétní příhody z vaší profese?“ „Ano, těch příběhů, ať už veselých nebo smutnějších, jsem zažil mnoho. Vzpomínám si třeba, jak jsem jednou požádal o lístek staršího jednoho pána. Ten pravil: ‘Okamžik, pane průvodčí, jenom co vytáhnu peněženku, chvilku strpení, mladíku.’ „Měl jsem už pár desítek let praxe na železnici, takže mě toto oslovení překvapilo. Jak se ukázalo, tomu starému pánovi - Stanislavu Spáčilovi ze Sokolnic - bylo tehdy již neuvěřitelných 105 let!!!

A pokud se týká oslovení mé maličkosti ve vlaku, na titul mladíku, či mladý muži jsem si již zvykl. Ale někdy působí až fantasticky, když mne na celý motorák halasně osloví dáma v letech: ‘Staněčku, jak sa máš, já sem ťa vozila v kočárku (či znala ještě ve školce apod…).’ A to mne dočista odzbrojí, když mám 59 let, pravda…

Nu a samozřejmostí jsou setkání se spoustou známých, bývalých spolužáků, učitelů, sousedů, vzpomínání na staré časy, na mládí, jak se máme nyní atd. Toto právě vytváří tu jedinečnou, jaksi domáckou atmosféru ve vlaku a má úžasný genius loci, nu, řekněte, v které práci se vám TOHLE přihodí a navíc v absolutní pohodě… A třeba i naopak, když například kontroluji děti, či už vnuky svých spolužáků, či známých a řeknu, pozdravujte tatínka, maminku, dědečka apod., následuje dotaz od koho.

A já zase odpovídám, že neřeknu, jen ať si dotyčný láme hlavu, většinou to vyjde, poněvadž o mojí zálibě k železnici věděly celé Bojkovice. Tož tak.“ Zasmáli jsme se a chvíli hovořili o takových vitálních stařících. Shodli jsme se, že někomu je prostě shůry dáno. „Vraťme se, pane průvodčí, zpět k Vlárské dráze, pane Tresto!

Co když cestující nemůže najít svoji jízdenku?“ „Nic se neděje, tak počkám.“ „A pokud ji vůbec u sebe nemá?“ „Tak mu ji vystavím + pokuta 40 korun.“ „A s nějakými výtržníky jste se ve vlaku jistě také setkal?“ „Ano, nestává se to sice často, ale občas jo. Většinou stačí zvýšený hlas a je klid. Týká se to hlavně mládeže. A pokud neposlechnou ti výtržníci, tak volám 158. Následná jejich kontrola a sankce policií je vyjdou pořádně draho, to mně věřte, a navíc za každou minutu zdržení vlaku si dotyční připlatí 300 korun. Taktéž, když někdo úmyslně zatáhne za záchrannou brzdu. V tom případě ho to přijde dokonce na 500 korun.

Netýká se to samozřejmě všech případů, pokud má cestující nějaký závažný zdravotní problém, musíme každou takovou situaci řešit individuálně. Naštěstí takových případů nebývá mnoho. Zažil jsem nedávno u jednoho cestujícího epileptický záchvat, ale s pomocí ostatních přítomných jsme situaci zvládli.“ „A co když se do vlaku cpe nějaké páchnoucí individuum?“

„No tak ho otočím na místě a z vlaku vypakuji. Mnohým cestujícím by větší hygiena jistě prospěla. Taky zpravidla ihned po prvním nadechnutí poznám vůni marjánky.“ „Mám další dotaz, pane Treso. „Mohu přerušit jízdu a časem v ní znovu pokračovat?“ „ Nikoliv, bylo by to možné, jen pokud máte jízdenku nad 100 kilometrů „Přivřít oko by se nedalo?“

„V žádném případě!“ „Ani u známých?“ zaprovokoval jsem. „Ne, neexistuje. Vše se pokutuje.“ „A jaké jste ve vlaku zažil celebrity, ať už z politického, sportovního nebo uměleckého světa?“ „To víte, že ano. Vlakem cestoval hejtman Hašek, senátor Škromach, dirigent zlínského divadla, ligoví hráči a spousta dalších.“ „Mám další dotaz, pane Treso:

„Co když se vám, jako průvodčímu, udělá ve vlaku nevolno?“ „Zavolám strojvůdci nebo přímo na dispečera. Výjimečně může jet vlak na krátko i bez průvodčího.“ Pak jsme ještě rozmlouvali o největších vlakových neštěstích na Horní Vláře. Tedy u Hradčovic a Popovic.

Šlo o lidské selhání a souběh náhod.

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109506
Týden: 383
Dnes: 26
  přihlásit poslední změna: 01.05. 2016 16:16:35