Rok s rokem se schází

nový rok

Opět rok s rokem se schází ruku v ruce,

byl protkán růžemi neb prožit v muce?

Stal se bystřinou valící se přes kameny

či klidnou hladinou bez hřebínků pěny?

Byl tím, co jsme si ve svých snech přáli

aneb stezkou na jejíž konci stály skály?

Kolik asi dnů jím prošlo se slunce září,

kolik deštivých bylo vryto v jeho tváři?

Mnoho úvah se vetkalo v lidskou mysl

a zatoužilo dát pozemskému bytí smysl!

Přemíra cest byla v naději nastoupena,

však nemnohá asi ve zdaru dokončena...

Máme poděkovat právě uplynulému času,

lze nepropadnout života rychlému kvasu ?

Přicházející rok je mladý ve svém rozkvětu,

kdo ale ví, co nám přinese ve svém rozletu

Ať je hvězdou oblohy ve svém časném zrodu

která vnese kapičky štěstí do každého domu!

Snad v něm znovu bude svítit i slunce v dešti

a nadcházející rok vám úsměv a zdraví věští!

Jaromír Slavíček