Řidička

Žena za volantem

„Ach jo, zase ráno!"

Znovu musím do zaměstnání, no to je hrůza!

„Kde jsi moje zrcadlo, ukaž mně, co se mnou temná noc udělala?"

Bože, ty váčky pod očima. Ty musí okamžitě pryč. Nejlépe studenou vodou.

Už je to lepší.Fajn!

„Kde mám tu včerejší rtěnku?" Tu je. Je ale nějak moc sytá. Nevadí. Ještě přetřu ten ústní koutek

„Táák." Teď je to už dobré.

A teď ještě tužtičku na oční stíny.

„Nejsou, zrcátko, moc na mém obočí výrazné?"

Ne, je to akorát.

„Bože, kde jsem nechala klíče od auta?" Aha, tu jsou. Já zapomnětlivka...

Ještě musím zamknout dům a hurá k volantu!

Na všechno abych myslela!

Bože, to je venku zima a v autě to bude určitě obdobné.

„Brr!"

„Brum, brum." Napoprvé naskakuje motor, to je milé překvápko.

Fajn. Jedu.

Sousedka má lepší auto, já vím, s tím se musím smířit, ale ta jeho barva je děsná!

„Kam dala při jeho koupi oči, sůva jedna?"

Aha, ještě musím zapnout pásy...

„Proč ale na mě blikají protijedoucí řidiči?

A klepou si navíc na čelo. No jo, zapomněla jsem zapnout světla.

Chlapi jedni blázniví. Kdyby aspoň nosili obě ponožky stejné, udělali by lepší.

Zase prší.

„Kde je, kruci, ten knoflík pro stěrače?"

No tady přece, dobrý, už se hýbou.

„Ale proč to auto tak hlučí? Proboha není s ním něco?" Šramot je ale slyšet vzadu, vpředu je přece motor, nebo ne, teď nevím?"

Předjíždět nebudu, co kdyby naproti mně něco jelo.

Jakýsi šílenec mě teďka ale předjíždí, no holt frajer.

"Jen si jeď, jeď,dárče orgánů!"

Jejda, ženská za volantem v protisměru. Tak to si musím dávat bacha!

Ten její účes, jak jsem si všimla, ten byl fakt hrozný, že jí to není trapné!

„Bože, vzala jsem si peněženku?"

Asi jo, mám ji v kabelce, určitě mám. Ale ta pětistovka mně v obchodňáku stačit nebude, dnes je všechno tak drahé.

A přitom bych potřebovala nové kozačky. No nechám to na zítřek, dnes už to nestihnu, budu mít stejně plnou tašku sladkostí.

A prší a prší.

Kdo má v tom marastu jezdit? No ale musím, práce je práce.

Zase kdosi naproti na mě bliká.

Aha, zapomněla jsem vypnout levý blinkr.

„No Bóže..."

Kretén, vždyť já bych na to přišla za chvilku sama.

Tak teď ještě zaparkovat. To ale nebude jednoduché, nikde nevidím žádné volné místo.

Také dneska musí každý jezdit autem, fakt hrozné!

Tady je místo, tady, Ježíši, ale ta mezera mezi auty je tak strašně malá. Ale zkusím to.

„Bum!"

Sakra, ťukla jsem toho vzadu. No nemohl to svoje auto postavit trošku dál. Asi to nemá v hlavě srovnané. Snad si toho svého pokřiveného nárazníku nevšimne.

Ale co, měl lépe parkovat...

„Kde mám jenom ten hřeben?" Ještě trochu si musím přečísnout vlasy, maličko olíznout rty,  a je to. Jednak kvůli kolegům, ale hlavně proto, aby mě ta Jana nepomlouvala jako nedávno.  „Nána jedna!"

Bože, zapomněla jsem zhasnout světla.

„Na co taky myslím?"Tak znovu zpátky.

Ach ta auta.

To je hrozné. Pořád aby se o ně člověk staral. Ale bez nich to také není ono.

No alespoň že se mně ta modrá barva mého fára při výběru vozu povedla.

Odpoledne musím ale vůz umýt, aby sousedé neměli zase tak blbé řeči jako minule.

„Tak autíčko, pááá!"

Větší hloupost jsem už nemohl napsat, řidičkám se upřímně omlouvám!

Jaromír Slavíček

18.06. 2021 11:37:19
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 103118
Týden: 542
Dnes: 3
  přihlásit poslední změna: 19.10. 2013 05:10:55