Brodské restaurace
Uherský Brod jich má nemálo a neustále přibývají další a další. Některé jsou v řadové uliční zástavbě, jiné stojí tak trochu stranou.
Mnohé na první pohled upoutají výstavnými fasádami a pohledně upraveným interiéry. Nezřídka mají i venkovní zahrádky s markýzami, chránícími hosty před nepohodou deště a nadměrným množstvím slunečních paprsků.
Dalo by se říct, že se restaurace od sebe liší jedna od druhé. Vhodnější by ale bylo konstatovat, tak trochu matematicky, že restaurace mají určitého společného jmenovatele a liší se spíše v čitateli uvedenými konkrétními nadhodnotami.
Do společných prvků musíme samozřejmě započítat stolové vybavení se židlemi a nezbytný bar, který již po vstupu upoutá naše zraky vystaveným exkluzivním nápojovým rejstříkem, případně i menším sortimentem nabízených cukrovinek.
Dlouhé záclony a závěsy na oknech pak dotvářejí celkové, někdy až intimní prostředí.
Již při vstupu do těchto zařízení na člověka dýchne nenapodobitelná atmosféra vybízející k příjemnému representativnímu posezení. Prostor u většiny brodských restaurací je velmi pečlivě členěn do řady sektorů a celkový dojem z nich pak umocňují pastelové barvy nábytku i stěn s převahou jemné hnědi, okrových a zelenkavých odstínů. Vítaným doplňkem jsou strukturovaná ostění či strop ze dřeva, neboť přírodní materiály totiž čím dál tím více přicházejí do módy!
Když k tomu člověk připočte nabídkový sortiment jídel a pečlivou rychlou obsluhu, není si více co přát.
Čím se ale tedy restaurace liší?
Je přirozené, že se majitelé často snaží vylepšit interiéry svých zařízení něčím originálním, něčím, co do určité míry připomíná člověku domácí prostředí a tím napomáhá přílivu zákazníků.
V jedné brodské restauraci najdeme bazének s plovoucími rybkami, v jiné se zákazníci spokojí s těmito tvory v nevelkém akváriu, v další zase pak září v rohu velká televizní obrazovka, případně odněkud zaznívá příjemná melodická hudba.
Prakticky nikde nepostrádáme pokojové rostliny, nezřídka i exotického vzhledu a obrazy na stěnách, vylaďující celkový ráz interiérů.
Někde jsou dokonce součástí restaurace i malé pivovary, které vyrábějí tento nápoj podle vlastního receptu, čímž přitahují milovníky tohoto mírně opojného moku, tak oblíbeného v českých zemích.
Od restauratérů je pak velmi prozíravé vystavit tato zařízení očím přítomných návštěvníků, neboť už jenom spleť krásných poměděných bání a trubek je originálním zvýrazněním restauračního zařízení a nejeden host při čekání na jídlo proto rád spočine svým zrakem na těchto objektech.
Ale vraťme se do prostorů restaurací. Tvrdit, že do těchto míst přicházejí lidé pouze za jídlem, eventuálně pitím, by bylo zjednodušeným tvrzením.
Jistě, mlsný jazyk si „pošmákne" na nabízeném menu, posoudí jím vybrané krmě s možnostmi své peněženky a posléze uspokojí své trávící ústrojí, ale nezřídka do těchto míst přicházíme i za společenským vyžitím, popovídáním si se svými přáteli, někdy i přítelkyněmi. Restaurace jsou i místy, kde u stolů řešíme sportovní a politické události, případně si zde domlouváme obchodní záležitosti.
Nejednou, a to hlavně ve svátečních dnech, se v restauracích uskutečňují svatební veselice, společenské zábavy, večírky, oslavy narozenin a mnohé další.
Pak ovšem už pochopitelně nestačí nabídka běžných jídel, ale musí se opéci selátko na grilu, no a vůním takto připraveného pokrmu, jistě uznáte, už jen málokdo odolá!
Při usrkávání vína či popíjení kávy sledujeme bezděčně i vlastní provoz restaurace a přemýšlíme, proč asi ten který návštěvník přišel, s kým a v jakém kolektivu se baví.
Od některých stolů zaznívá bujarý smích, od jiných je slyšet jen tlumený hovor, doprovázený rozhlížením se hostů po okolí.
Tím se vytváří v každé restauraci osobitá, často nenapodobitelná atmosféra a když k ní připočteme navíc ještě mnohými odmítaný vznášející se obláček kouře z úst u vášnivých kuřáků, pak je celkový dojem z návštěv těchto koutů takřka romantický.
Bez těchto zařízení by se tedy žádné větší město neobešlo, každý z nás má svoji oblíbenou restauraci, do které se rád vrací.
Možná že pak už tolik nezáleží jen na složení jídelního lístku, ale Genius loci prostě člověka pohltí a přitáhne ho do jím vyhlédnutých míst.
Jaromír Slavíček