Ranní zpěv ptáků
Je tak typický pro současná, nadějemi a přáními prosycená jarní rána.
Když si totiž po spánku protřeme své oči a protáhneme tělo, prvními zvuky které zpravidla uslyšíme, budou ranní kouzelné zpěvy ptáků.
Zejména když má nastat pěkný, sluncem prozářený den, tak se venku před rozbřeskem přímo rozezvučí nádherná ptačí symfonie.
Ti malí koncertní mistři, sedící na vyvýšených místech, tedy na vrcholcích stromů a keřů, ale také na hřebenech střech a televizních anténách, spustí své neodolatelné melodie a rozehrají přírody sonátu, obdoby nemající...
Samečkové se tímto způsobem snaží přesvědčit partnerky o své neodolatelnosti a schopnosti založit a uživit ptačí rodinu.
Současně však takto vymezují i svá teritoria, přičemž musí překonávat v tuto časnou ranní dobu i nemalé překážky ve své hudební produkci, spočívající v prázdném žaludku a dotírajícím nepříjemném ranním chladu.
To je však nemůže odradit, a tak ještě před vykouknutím prvních slunečních paprsků zpoza obzoru rozehrají v našich zahradách těžko někým jiným napodobitelné pěvecké vystoupení.
Jednotlivé ptačí druhy mají ale své specifické notové předpisy.
Jinak prozpěvují samečkové kosů, jinak pějí do prostoru zahrad a lesů zástupci drozdů, pěnkav, červenek a mnohých dalších ptáků.
Odborníci tvrdí, že v posledních letech ptačí opeřenci začínají svoji uměleckou ouverturu poněkud dříve jako v minulosti a vysvětlují tuto skutečnost přítomností hlukového smogu v našich městech.
A tak ptáci, aby nebyli rušeni ranní rozmáhající se dopravou, vyzpěvují nezřídka v době, kdy tma se ještě nevzdala své moci.
Vezmeme-li v úvahu lidské biorytmy, někteří ze „skřivánků," tedy těch nás, kteří se probouzejí časně ráno, vnímají tento zpěv jako svérázný, přírodě blízký budíček, jiní, takzvané „sovy," si naopak ucpávají uši před ptačími tirádami, neboť si přirozeně chtějí ještě trošinku přispat.
Zdá se rovněž, že jednotlivé ptačí druhy mají i nastavenou různou dobu počátku svého náročného představení.
Nejdříve nás oblaží jasnými flétnovým nápěvy kosi, zanedlouho, jen o pár minut později, je začnou doprovázet zvukově pestrými hlasovým strofami drozdi.
Drobní pěvci si dávají tak trochu na čas, zpěvem na předcházející druhy navazují sýkory, pak pěnkavy a snad nejpozději se pouštějí do krásných trylků strnadi.
Bylo rovněž zjištěno, že zpěv městských ptáků je svou kvalitou, pestrostí a výškou tónů poněkud jiný nežli u venkovských zástupců téhož druhu, je o něco hlučnější, snad aby ptáci překřičeli stále se zvětšující hřmot městských sídel.
Někteří ptáci zůstávají o svých zažitých tonů, jiní je dokáží i pozměňovat. Tvrdí se, že druhy s jednoduchými, ale silnějšími trylky, mají větší šanci ve svém přežívání v hlukem zatížených oblastech.
Málokdo ví, že 2. května se slaví Mezinárodní den ptačího zpěvu, který je velice uznáván v západních zemích, žel u nás se ještě příliš neujal.
Jen v některých našich oblastech v těchto dnech vycházejí milovníci přírody do ranních, rosami obdařených luhů a hájů, aby citlivě vnímali krásné ptačí melodie.
Takže i my ostatní využijme šancí těchto dnů, pootevřeme časně ráno naše okna a zaposlouchejme se do zvuků koncertních sálů naší krásné, květy se rozvíjející jarní přírody!
Jaromír Slavíček