Pták roku

Pták roku

V záplavě zpráv ze světa tak nějak unikají lidem postřehy o naší přírodě, o dění v ní a o zajímavostech s ní spojených.

Ne každý zaregistroval v těchto dnech zprávu, že letošním ptákem roku byl zvolen tetřev hlušec. V širší veřejnosti se o něm ví poměrně málo.

Jde o poměrně statného zástupce ptačího světa,  pestře zbarvený kohout dosahuje váhy až 5 kilogramů, nenápadná, hnědavě zbarvená samice je o polovinu menší.

Proč se právě tomuto ptáku dostalo výše uvedeného vyznamenání?

Asi proto, že zástupců tetřeva hlušce je v naší přírodě už žalostně málo, jde kriticky ohrožený druh.

Hovoří se o 300 kusech v Národním parku Šumava, jeho výskyt je zaznamenán i v Beskydách a snad i v Jesenících.

Jen znalci ptačího světa, zejména pak ornitologové vědí, že tento pták osidluje horské polohy s jehličnatými a smíšenými lesy, zejména pak místa, která nejsou rušená přílišným hlukem.

Zasvěcení jsou si jistě rovněž vědomi, že jeho název je odvozen od  jedné z fází námluv samců tetřeva hlušce, známého tetřevího toku.

Jen málokdo tyto ptáky na vlastní oči viděl a současně měl je možnost jim i naslouchat.

Chceme-li pozorovat tetřeví tok, musíme již z večera vysledovat místo, respektive větev, kde tetřev přenocuje.

Bývá to zpravidla na okraji lesa s přilehlou mýtinou. Tam již z kraje noci můžeme slyšet  jeho hlasové vrzání a pukání, které postupně ustává.

Ráno, ještě před svítáním, si tetřev několikrát „zaklepe," klepání připomíná tlukot dvou dřevěných hůlek o sebe.

Po svítání se jeho klepání zrychlí  a přechází v trylek "výlusk," který je zase poslechem podobný odzátkovávání láhve, podle myslivců tvoří tímto způsobem takzvané verše.

Tyto hlasové projevy pak končí několikavteřinovým „broušením," které skutečně připomíná broušení kosy. V těchto chvílích ztrácí pták své sluchové schopnosti, je hluchý jak peň, lidově řečeno, a je možné se k němu přiblížit i na kratší vzdálenost.

Celý uvedený cyklus se několikrát opakuje a v přestávkách mezi nimi tetřeví kohout vyhlíží tetřeví slepice. Po jejich spatření  kohout slétává na zem a začíná obcházet slepičky jako svůj harém.

Často se mu ale na daném místě objeví konkurence v podobě jiného tetřevího kohouta a začíná urputný vzájemný souboj, při kterém se tetřevi tlučou svými letkami a vytrhávají  sokovi svými mohutnými zobáky peří.

Vidět a slyšet tetřeví tok je pro posluchače a současně diváky neobyčejným zážitkem, který si mohou dopřát jen ti, co se vyznají v zákonitostech života těchto ptáků, vědí do jakých míst a v jakou dobu, tedy zpravidla před ranním rozbřeskem, vyrazit za tímto krásným a neobyčejným jevem.

S tetřevem se můžeme setkat i mimo období námluv. Pokud ho vyrušíme, vylétává z křovin a ozývá se silný, až burácející tleskavý zvuk, který může lesem procházejícího člověka značně vylekat.

Pták se živí porůznu pupeny,borůvkami, brusinkami, v zimním období dokonce jen jehličím.

Tetřev hlušec si tedy zaslouží oprávněného uznání a obdivu a můžeme si jenom přát, aby se stavy těchto ptáků pokud možno navyšovaly. K tomu je třeba ovšem vytvářet i příslušné podmínky, spočívající v zachováním pro ně specifických biotopů a v eliminaci rušivých civilizačních vlivů, které na tyto ptáky negativně působí...