Proměny křižovatky

Pocta křižovatce

Oslavné ódy se pějí na kde co. Na velkolepé chrámy, honosné budovy, stadiony, haly, parky a mnoho dalších objektů. Relativně nedávno i na naše krásné železniční nádraží, respektive dopravní terminál. Činí se tak zcela oprávněně, půvab těchto míst je dán prací šikovných konstruktérů i dělníků různých profesí. Je však třeba následujícími řádky vzdát hold i obyčejné křižovatce, která se v těchto dnech odívá do zcela nového šatu. Ano, jde o křižovatku na náměstí Svobody.

Že je takových ve městě víc? Ano, i ne! Tato křižovatka měla a má bezesporu několik specifik. Ve vegetačním období je obklopena bujnou zelení ze všech stran. Z ulice Na Dlouhých k ní směřuje stromořadí statných javorů, cestu k ní od Domu dětí a mládeže zdobí na jaře pohádkově kvetoucí sakury, od „Gébáku“ ji zase dělaly špalír letité lípy a jerlíny, ověnčené hrozny bílých květů. Nedaleký parčík ztepilých borovic pak už jenom dotvářel a dotváří poutavý vzhled místa.

Pouze příjezd ze severu je provázen skromnější stromovou vegetací, která je hlavně zastoupena vrbou bílou, smuteční, u sousoší Tří svatých. Křižovatka se však chlubí i svým „dějovým“ okolím. Vždyť každým rokem se v její těsné blízkosti odehrává velkolepá Růžencová pouť a u pietního Památníku padlých se při významných výročích pokládají věnce. Křižovatka však vždy byla a je především významným dopravním uzlem. V její bohaté historii jí jistě projely statisíce vozidel.

Mimochodem, je patrně obdařena i jedním tajemstvím. Když se k ní dojíždí zespodu, tedy z Horních Valů, nejeden řidič může již ve větší vzdálenosti od křižovatky sejmout nohu z plynového pedálu. Asi je v těch místech nějaká gravitační anomálie, možná tam, úsměvně myšleno, i voda „teče do kopce“. Projíždět touto křižovatkou bývalo ale nejednou náročné.

Řidiči se na ní měli podle pravidel míjet po levé straně, nebylo však výjimkou, že se riskantně objížděli. Navíc výhled z vozidel, přijíždějících z ulice Na Dlouhých, byl směrem k Prakšicím omezený. A tak nebylo divu, že musel nadejít čas její rekonstrukce. Do náročných prací na ní se v létě pustily mohutné stavební stroje, terén se změnil k nepoznání, začaly se na něm vršit hromady kamenů, hlíny a dlaždic, i hluku bylo až až. „Strádala“ spolu s řidiči dlouhé měsíce, ale vše naštěstí spělo ke svému zdárnému završení.

A tak se v těchto dnech po nemalém předcházejícím úsilí desítek zainteresovaných pracovníků křižovatka skví v celé své kráse. Je přehledná, účelná, prostě hezká. Funkčně navíc povýšila, stala se totiž křižovatkou s kruhovým objezdem se všemi výhodami z tohoto vzezření plynoucími. A až jaře na jejím centrálním ostrůvku vykvetou ozdobné keříky, levandule či jiné byliny, stane se očividným dopravním „šperkem“ na náměstí Svobody.

Ve středečním odpoledni byla představiteli města, konkrétně krátkým projevem pana starosty, Ing. Patrika Kunčara, slavnostně otevřena. Shodou okolností na sv. Lucii, která údajně podle pověsti pomáhá ve chvílích, kdy si lidé potřebují zjednat jasno v pro ně nepřehledných situacích. A to se na místě otevírané objektu prokazatelně stalo. Večerní oblohu na její poctu, řečeno s nadsázkou, možná rozzáří i meteorický roj Geminid.

Po právu!