Procházka po hranici

Procházka po hranici

Po hranici se dá procházet? V současnosti ano. Stačí mít v náprsní kapse občanský průkaz. Hranice mezi českými zeměmi a Slovenskem republikou procházela dějinnými změnami.

Za Protektorátu byla ostře hlídaná, před rokem 1993 sice označena jako hranice byla, ale bez náročných kontrol. Po uvedeném roce se na ní zavedl přísnější režim, ten ale po Schengenu je hodně vlažný.

Takže procházet se po hraniční čáře dá a přitom při větší pozornosti sem tam i pozorovat stavební pozůstatky z dob přísnější ostrahy, třeba patníky, na kterých byly závory, a samozřejmě celnice.

Kolik jenom aut se k nim blížilo? A s jakými obavami. A když ne s obavami, tak určitě s nervozitou. A tu jistě měli i ti, co měli svědomí čisté.

Přece jenom kontrola je kontrola. Člověk si kladl otázku, mám doklady v pořádku? Není v nich nějaké nedostatek? Budou se mně dívat do zavazadel, případně prohlížet vozidlo?

Zasalutování celníka, jeho tvář v okýnku vozidla a známý dotaz. „Máte, pane řidiči, něco k proclení?“ „Nemám.“ „Tak nám ukažte, prosím, zavazadlový prostor!“

Známé věty, ale bylo nutné se znepokojovat? Úkolem celníka je přece dbát na to, aby přeprava a zásilky zboží, které překračují hranice dvou samostatných států, probíhaly podle platných celních a daňových zákonů a předpisů.

To by měl přece člověk pochopit Ale i celník je jenom člověk.

Nepracoval ve zrovna ideálním pracovním prostředí.

Kolik jenom hluku musel vystát, kolik výfukových plynů vstřebaly jeho plíce? Často byl vystaven nepříjemnostem, ba dokonce i jistým nebezpečím ze strany kontrolovaných občanů. I vlastní jeho práce, tedy celní kontrola byla náročnou profesí.

Ono zjišťovat a ověřovat hodiny a hodiny množství, druhy a vlastností zboží bylo velmi náročné.

Prováděla se celní kontrola dopravních prostředků, zavazadel, zásilek, listin, dokladů a zboží a cestovních dokladů. Kontroloval se vývoz a dovoz zboží upraveného devizovým zákonem,

Projednávaly se celní a devizových přestupky v blokovém řízení, rozhodovalo se o propuštění zboží obchodního a neobchodního charakteru do navrženého celního režimu.

Vyměřovalo se a vybíralo clo, daně a poplatky při dovozu, tranzit a vývoz zboží a zajišťovala agenda u nedoplatků cla, daní a dalších poplatků. Přirozeně se vykonávala i hlídková činnost nad pohybem osob.

Důležitá byla i ostraha objektů celních úřadů, stanic a skladů s usměrňováním pohybu osob a dopravních prostředků v celním prostoru. S čím se pracovalo?

Pracovními prostředky byly kontrolní a diagnostické přístroje, výpočetní technika a další kancelářské pomůcky. Jaký měl být celník a co měl znát?

Musel mít patřičné vzdělání, musel umět jednat s lidmi. Být tak trochu psychologem Musel mít schopnost zjednat si autoritu. To všechno je ale na slovenské hranici minulostí.

Celnice zprvu po svém opuštění chátraly, později se některé přeměnily třeba ve firemní pobočky. Ale genius loci těchto míst zůstával a i nadále zůstává.

Třeba jenom na fotografii.

Opravdu však celnice a hraniční kontroly zůstanou minulostí?

Nejsem si v současné době zcela jistý.

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109506
Týden: 383
Dnes: 26
  přihlásit poslední změna: 07.07. 2015 09:42:38