Poštovní doručovatelka

Poštovní doručovatelky

Nedávno jsem u plotu svého domu potkal jednu z nich. Prohodili jsme spolu pár slov  o mnou oblíbených Prakšicích.

Kdo jsou ale vlastně ty ženy, které vídáváme den co den u našich domovů?

No přirozeně ty, které musí denně nachodit nemálo kilometrů, aby dostály svým úsilím vymezeným doručovacím povinnostem.

Potkáváme je jak v zimě, a to nejednou za husté chumelenice, tak i v ostatních ročních obdobích, kdy nás míjejí rychlou chůzí, nedbajíc občasných kapek deště či naopak poledního žáru.

Přes rameno mají zpravidla přehozenou několikakilogramovou objemnou kabelu, anebo ji mají uloženou na distribučním vozíku.

Je naplněna množstvím tiskovin, tedy různých poukázek, novin, dopisů, pozvánek a Bůh ví čeho ještě.

Člověk si nejednou položí otázku, co asi si musí jejich nohy vytrpět během mnohahodinové pracovní zátěže.

Možná namítnete, že ve svém zaměstnání alespoň pobývají všechny ty hodiny na čerstvém vzduchu?

Ale to je velký omyl, není třeba přece zdůrazňovat, že naše ulice jsou přímo přesyceny exhaláty z jedoucích aut, o je provázejícím hluku raději ani nemluvit.

Nesčetněkrát musí tyto ženy za svou pracovní směnu vytáhnout z  brašen adresně správnou tiskovinu, aby ji následně vsunuly do poštovní schránky, anebo do nějaké, na plotě upevněné roury.

Není to ale vždy jednoduché, zejména pak tehdy, když poštovní schránka není svým majitelem pravidelně vybírána.

Navíc je docela běžné, že na doručovatelky vyběhne z psí budky nějaký ten ratlík se zuřivým štěkotem, kterým dává najevo rušitelce jeho hájenství svoji nevůli.

A ono to někdy trvá, než si ho jeho páníček nebo paní k sobě odvolají.

Kdyby ale jenom to, doručovatelkám tiskovin někdy hrozí i obtěžování ze strany pochybných lidských individuí.

Rovněž obyvatelé jimi navštívených domů nebývají při setkání vždy svým chováním příkladně vstřícní.

Stává se, že se poštovní doručovatelka na patřičného adresáta dlouho nedozvoní, a když už se tak konečně stane, nemusí se vždy ve dveřích objevit příjemně naladěný člověk..

„No jo, zase faktury, to se člověk dnes nedoplatí," je nejednou slyšet z úst nespokojence.

V tu chvíli se doručovatelky někdy stávají jakýmsi hromosvodem stížnosti, ať už skutečné nebo jen imaginární.

Je pak jenom na nich, jak se v daných chvílích zachovají, co odpoví, aby stěžovatele zklidnily.

Jindy si zase zejména starší lidé chtějí jenom chvilku s paní doručovatelkou přátelsky popovídat, což je zcela pochopitelné,

Málokdo si totiž uvědomuje, že zejména senioři jsou právě takovým kontaktem a krátkým rozhovorem propojováni s okolním světem, což je nesporně chvályhodné.

Mají toho tedy doručovatelky v náplni práce více jak dost, avšak i za takových okolností zůstávají těmi, které se dokáží na potkávaného člověka pousmát či k němu prohodit několik přívětivých slov.

Ono totiž stihnout všechny své povinnosti v řádné pracovní době a navíc umět komunikovat s občany, to nedokáže jen tak někdo.

A po návratu domů je jistě čeká další pracovní vytížení, starosti o děti, rodiče i ostatní blízké.

Už proto si poštovní doručovatelky plně zaslouží náš obdiv, naši úctu, neboť jejich profese je svým způsobem i posláním.

Není tedy divu, že mnozí z nás rádi vyhlížejí poštovní doručovatelky, a to nejenom pro přísun tiskovin, ale i pro možnost krátkého dialogu.

Takže naše občasné zvolání k brance „Paní, přišlo mně dnes něco v poště, nebo ne?" berme i jako příležitost k setkání s milými a známými tvářemi!

Jaromír Slavíček

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109507
Týden: 384
Dnes: 27
  přihlásit poslední změna: 29.04. 2014 07:15:16