Pocta škole

Pocta škole

Ano, v těchto dnech slaví uherskobrodské gymnázium 120 let svého trvání, což bylo třeba patřičným způsobem prezentovat veřejnosti. Již od ranních hodin otevřelo své brány návštěvníkům, a to nejenom lidem z města a blízkého okolí, ale i z větších dálav. Tak jak se jeho absolventi rozletěli do koutů široširého světa, tak se tyto dny vraceli do míst, ve kterých prožívali nezapomenutelné chvíle svého mládí, lásek a tužeb, doprovázených nemalým studijním úsilím.

Procházeli učebnami a odbornými pracovišti, aby obdivovali současné moderní vybavení těchto prostor didaktickou technikou, nesouměřitelnou s tou, jakou využívali učitelé před mnoha desetiletími. Nejdéle však setrvávali, nejednou pak s dojetím, v místech, kde byly vystaveny desítky maturitních tabel. Od těch relativně nedávno vzniklých až po zažloutlá z poloviny minulého století, doby předválečné, ba ještě starší.

Dnes již většinou nežijí pamětníci těch časů, přesto však procházející člověk kolem stovek fotografií podvědomě vzdával úctu a hold tvářím učitelů a studentů dob tak již vzdálených. Právě oni totiž položili svým působením na škole základní kameny znamenité pověsti našeho ústavu. Profesoři byli osobnostmi nejenom tohoto školního zařízení, ale i celého našeho města, vesměs uctívanými a váženými.

Byli pochodněmi, které předestřely cestu vzdělávání a výchovy následujícím generacím. Po prohlídce gymnázia se mnozí z návštěvníků slavnostních dnů vydali po poledni do Domu kultury, aby shlédli slavnostní akademii. Její program byl více jak pestrý. V jeho úvodu přistoupily k mikrofonu významné osobnosti našeho kraje. Ač hovořily z různých úhlů pohledu, v jednom si byly zcela zajedno.

A sice slovy uznání na adresu Gymnázia J. A. Komenského, ať už učitelů, ale i studentů. Potlesk po skončení jejich projevů byl dokladem souznění naslouchajícího obecenstva s přednesenými moudrými myšlenkami. Pak již se dostali ke slovu aktéři umělecké sféry. Vysokou laťku v profesionálním jejím provedení, ostatně podle očekávání, nastavil pěvecký soubor Dvořák.

Po něm přišly na řadu scénky nejrozmanitějšího ražení, vážnějšího rázu, ale i humor evokující. J. A. Komenský byl svým vzezřením i mluvou více jak věrohodný. Jedinečným zážitkem byl pak přednes operetních árií našeho bývalého studenta, dr. Petra Babuly. Jeho hluboký hlas rozezvučel snad všechny kouty velkého sálu s patřičnou diváckou odezvou.

Program dále gradoval vystoupením známých herců Josefa Kubáníka ze Slováckého divadla a Josefa Kollera, herce Městského divadla Zlín, jak jinak než našich absolventů. Všechny přítomné pak tradičně nadchl svým zpěvem pěvecký sbor CAMPANA Gymnázia J. A. Komenského pod citlivým vedením paní profesorky Moniky Koubové a z téže školy temperamentní taneční a muzikantský projev folklorního souboru písní a tanců JAKUB v režii oblíbených profesorů brodského gymnázia Romana Vrby, Petra Pomajbíka a Kristýny Škrabálkové.

Nelze rovněž opomenout programem prolínající další velmi zdařilá a působivá herecká vystoupení současných studentů. Bylo věru se na co se dívat, čemu naslouchat. Zcela jiný žánr byl volen v pozdějších odpoledních hodinách, který se uskutečnil ve veřejnosti známém a uznávaném Q studiu pana MgA. Františka Chrástka. Jednalo se o výstavu studentských výtvarných prací, vytvářených pod svědomitým vedením profesorů Ladislava Slabáka a Pavla Lečbycha.

Člověk musel obdivovat, co všechno dokáží šikovné, doslova zlaté ruce mladých gymnaziálních umělců. Široký záběr technik a témat jim umožnil uplatnit svou fantazii, schopnosti, nepopiratelné dovednosti a talent. Gymnázium není umělecká škola, ale přesto příkladným způsobem neustále rozvíjelo a rozvíjí kreativitu studentů a učí porozumění výtvarnému umění.

Z vystavovaných prací přímo čišela radost z tvorby, která studenty uspokojovala, stejně jako obdivovatele jejich děl. K nahlédnutí byly použity výtvarné techniky, které byly jednak tradiční, tedy malba, kresba, grafika, prostor však dostaly i kombinované techniky a tvorba prostorových objektů. Společným rysem výstavy bylo jednoznačné úsilí autorů o sebevyjádření a co nejlepší výsledek.

Dostalo se nám cti obdivovat velmi vydařené a působivé lidské portréty, originální technikou ztvárněné krajinky, ale i prvky kubismu s výraznými a navzájem se prolínajícími geometrickými tvary ať už v černobílém či barevném provedení.

Co říct na závěr oslav brodské „Sorbonny“?

Snad neuškodí trocha patosu.

Před gymnáziem, o kterém jsou výše uvedené řádky, by měl mnohý z nás, jehož životní etapu tato škola provázela, s úctou a pokorou pokleknout! I J. A. Komenský v našich představách v těchto dnech stál u bran našeho gymnázia, upíral k němu svůj zrak a uznale pokyvoval hlavou…

Věděl, co činí!

16.03. 2024 09:13:07
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 173139
Týden: 452
Dnes: 74
  přihlásit poslední změna: 16.10. 2016 12:37:19