Otevřené dveře na gymplu

Den otevřených dveří na gymnáziu ve Valašských Kloboukách

Dny otevřených dveří jsem navštívil už několikrát. Ale vždy jen svou účastí jen na uherskobrodském gymnáziu. Co tak zkusit takovou událost jinde, probíhalo mně hlavou? A tak jsem v předvečer sv. Martina vyrazil do uvedeného města. Ve Valašských Kloboukách jsem scházel od nádraží ke gymnáziu zahloubán do svých myšlenek, které se týkaly i nastávající mé návštěvy na gymnáziu.

. Vstoupil jsem do něj a úvodem se poněkud zarazil, neboť mému zraku se předestřela symbolika strašidel, z nichž některé vypadaly dost hrůzostrašně. Uvědomil jsem si však, že se jedná o souběh akce se známým Halloweenem. Ruch na chodbách nebyl zprvu velký, neboť se učilo, ale o to více jsem mohl obdivovat klenuté školní chodby zářící bělobou s pečlivě udržovanými nástěnkami. Záhy nato jsem poprosil jednu z vyučujících, aby mně ukázala cestu do učebny biologie.

Vstřícně mně za tím účelem přidělila dvě pohledná děvčata, která mě dovedla k laboratoři žádaného oboru. Po vstupu do ní jsem se ocitl ve svém živlu, neboť biologii jsem dlouhá desetiletí na svém gymnáziu učil. U pracovních stolků seděli v plném soustředění studenti a pátrali v zorném poli mikroskopů po buněčných strukturách. Do okulárů jsem si dovolil nahlédnout a po napřímení postavy konstatoval, že právě takový styl výuky je pro poznávání přírody nejoptimálnější.

Mladé vědkyně a vědce jsem si vyfotografoval a paní profesorku krátce vyzpovídal. Navrátil se pak do sborovny, kde mně byla obratem přidělena zase jiná dvě děvčata, a celý proces mé anabáze školou se opakoval. Byl jsem na své cestě příjemně překvapen vzhledem učeben i odborných pracovišť, jejich čistotou a moderním vybavením. Zejména učebny v podkroví se zkoseným stěnami na mě udělaly veliký dojem svou originalitou, uspořádáním výukových prostředků i výtvarnými pracemi studentů.

To vše spolu s pedagogickou erudicí vyučujících musí vést a vede k zákonitým výsledkům. A že jich není na gymnáziu ve Valašských Kloboukách málo, o tom svědčí řada úspěchů školy v regionálních i celostátních soutěžích. Pozoruhodná je však zejména vysoká úspěšnost absolventů gymnázia v přijímacím řízení na VŠ, která dosahuje téměř sta procent.

Avšak nejenom výše uvedené, škola na mě při mé návštěvě zapůsobila doslova rodinnou atmosférou, klidem, ba řekl bych až harmonii svého stavebního stylu, profesionální práce vyučujících i evidentní snahy studentů o co nejlepší studijní výsledky. S vyučující tělesné výchovy, paní profesorkou Pechancovou jsem si v průběhu své pozorovací mise dlouze povídal i o své pedagogické praxi. Na ploše haly v u dobu zatím cvičila děvčata s postupně zařazovanými, stále náročnějšími úkony.

Hala byla velmi prostorná, víceúčelová, vybavená po všech stránkách potřebným náčiním. Po návratu do sborovny školy jsem v podobném duchu dal řeč s paní profesorkou zeměpisu. Ale to už jsem zahlédl na chodbě přicházet paní ředitelku gymnázia, RNDr. Evu Cepkovou. Ta si mě odvedla do svého velínu a usadila do křesla.

Snad půlhodinu jsme strávili příjemným rozhovorem, který se týkal, jak jinak, zejména školské problematiky, ve které je pořád co zlepšovat. V posuzování pedagogického procesu, zejména pak přemíry zbytečných výukových informací, jsme se naprosto shodli. Po rozloučení jsem se ještě nakrátko vrátil do školy. Mimochodem, během několika hodin mého pobytu jsem v ní potkal pouze dva muže. Ano, mužského prvku se na školách stále více nedostává.

Je to zajisté škoda, muži jsou prakticky vždy oživujícím prvkem pedagogických sborů. Svým technickým založením navíc nepochybně přispívají k universálnosti výuky. Ze školy jsem odcházel do nevlídného podzimního večera. Slunce ten den skrývalo svou tvář za těžkými mraky.

Ale na gymnáziu ve Valašských Kloboukách v páteční odpoledne Dne otevřených dveří panovala slunečná nálada, alespoň já ji tak vnímal.

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105745
Týden: 398
Dnes: 35
  přihlásit poslední změna: 12.11. 2017 18:21:00