Den Země v Uherském Brodě
Kdo že to má 22.4.svátek? Naše Země?
No samozřejmě, svátek slaví přece celá naše planeta, lesy, louky, jezera i řeky, hory i moře, ale i všechno živé, co tyto kouty naší Země obohacuje.
A to vám říkám, naše Země si takový svátek zaslouží. Více jako leckterá jiná planeta naší sluneční soustavy.
Nebýt její půdy, nemohli bychom pěstovat plodiny, nebýt lučin, nebylo by možné se opájet omamnou vůní květů je zdobících.
Lesy nám poskytují nejenom dřevní hmotu, ale i prostředí k odpočinku těla i duše, bez vody by nebyl možný život vůbec, takže oslavovat bychom měli nejenom tento slunný den, ale každičký takový v průběhu roku.
V Uherském Brodě se Masarykovo náměstí v pondělní dopoledne odělo do svátečného roucha s perličkami ukázek mnohého, co by mělo provázet život každého z nás.
Chýšky, stánky, rozmanité stolečky, to vše zaplnilo prostor kolem jarem se probouzející lípy uprostřed historického náměstí.
A v každém jeho koutku bylo se opravdu na co s potěšením dívat.
Někde se našim očím nabízely výrobky lidové tvořivosti, o kousek dál stále více na našich pultech vyžadované biopotraviny, opodál nemohly přirozeně chybět ani stánky s občerstvením.
Avšak to nejdůležitější, co nejvíce přináleží oslavě naší Země, to bylo k zastižení věru někde jinde.
Za tím se musel náš zrak přemístit do prostor, kde se shlukovalo mládí, no přece ti naši nejmenší, jejichž očka se tak zvědavě a roztomile rozhlížejí po světě.
A těch bylo na náměstí v průběhu celého dne nespočítaně.
Vršili se jako včelky u květního nektaru, takže přes jejich hlavičky nebylo někde ani možné rozpoznat, co a kdo v daném místě naší drobotině nabízí.
A že toho bylo hodně, to mně musíte věřit!
Na celé ploše náměstí totiž probíhala celá řada rozmanitých dětských soutěží, které byly bezprostředně spjaty s ochranou naší přírody.
Příznačné a snad nejpůsobivější bylo, že to co by mělo navozovat u naší mládeže úctu k přírodě, vůbec nevyžadovalo složitá zařízení, neboť mnohdy stačily ke vzniku drobných dílek šikovným dětským prstíkům jen papír a nůžky..
A tak jejich přičiněním vznikaly na stolcích papírové siluety motýlků, květinek, broučků, které přivábily k nahlédnutí nejednoho kolemjdoucího.
U jiných stolečků se zase s ekologickými záměry přemisťovaly prázdné jogurtové kelímky nebo drobné kuželky.
Starší dítka se nejednou dala nalákat na rozpoznávání druhů našeho ptactva podle oku předkládaných, docela věrohodných nákresů, ba i poutavých vycpanin.
Technicky založení chlapci se nemohli vynadívat, jakým způsobem se lze pomocí moderní vizuální techniky podívat do temných niter potrubí, jejich obdiv bezesporu musely ale sklízet i nedaleko stojící velkostroje, které slouží k čistění vozovek a chodníků.
A kdo měl zájem, mohl si třeba pohladit morčátka v bedýnce, přecházet kolem klecí chovného ptactva, anebo postát i u stádečka milých tmavých oveček – jakýchsi „černoušků".
Leccos se dalo podnikat i na vodní hladině kašny, třeba jen tak postrkovat z místa na místo napodobeniny ryb a vodních živočichů.
Na to veškeré dění s úsměvem a porozuměním pohlíželo nyní už opravdové jarní slunce, které zaplavovalo celý tento gejzír dětské nápaditosti a tvořivosti svými hřejivými paprsky. Ekologicky zaměřené akce pochopitelně probíhaly i v jiných částech města, v městské úpravně vody, sběrném dvoře, recyklačních prostorech atd., ve kterých oslovovaly svými pracovními procesy spíše dospělejší zájemce.
Ulicemi města se proplétal ekovláček, obsazený těmi, kteří chtěli poznat naše krásné město z netradičného úhlu pohledu.
V odpoledních hodinách se široké brodské veřejnosti pod blankytně modrou oblohou představily i taneční dětské soubory z Domu mládeže i odjinud, které svým pohybovým, synchronizovaným uměním velmi často dávaly podnět spouštím mnoha fotoaparátů v rukou diváků.
Účelem Dne Země by však neměla být jen snaha ukázat veřejnosti, jak se má postupovat při ochraně přírody.Jeho hlavním smyslem je přitažení pozornosti nastupující mladé generace k této životně důležité problematice, neboť právě oni budou v dohledné budoucnosti hospodáři této krajiny, všeho toho krásného, co její příroda v průběhu roku našim pohledům nabízí.
A když tak člověk viděl tu zde přítomnou záplavu dětí z mateřských i jiných škol, to s jakým zájmem a vehemencí se hrami věnují základům ochrany našeho životního prostředí, tak se nemohl ubránit pocitu, že společnost přes všechna známá úskalí je na dobré cestě jak k tomuto bezesporu šlechetnému cíli dospět.
V centru uherskobrodského Masarykova náměstí stojí obelisk Via Lucis – Cesta Světla
Tento den nám ji všem ukázal, ukázal cestu, kterou je třeba se ubírat, aby život na naší planetě byl udržitelný a lidskému životu co nejvíce přijatelný!
Jaromír Slavíček
Vystřihovánky