Opojenost mocí

Je pozoruhodné, jak se mění povahy lidí, kteří se dostanou k moci. Platí to nejenom u politiků, ale u značné části těch, kteří ve své funkci povýšili kdekoliv jinde. Třeba na pracovištích, ale i v rodinách. Projevuje so to záhy na jejich verbálním i neverbálním chování. „Zvedají“ ramena, zvyšují hlas či jinak dávají najevo své větší sebevědomí. Holt, lidé se mění chtě nechtě, ne vždy k lepšímu.

Většinou je k moci „dotlačily“ vědomosti, bezesporu schopnosti, ale také třeba známosti. Když se někdo dostane „nahoru“, často to s ním psychicky zamává, zvýší své sebevědomí, pozmění své hodnoty. Překvapí své okolí změnou svého chování, neboť získal moc nad druhými, ovšem nejednou za cenu ztráty moci nad sebou. Je si vědom svého nového mocenského postavení, příliš se tedy nezabývá myšlenkou jeho možné ztráty do budoucna.

Samozřejmě to neplatí u všech, je více faktorů, které jeho mocenský vzestup provázejí. Je obtížné předvídat, jak se jejich chování bude v souvislosti s časem měnit. Ale nepomlouvejme moc jako takovou. Někdo musí řídit, někdo zase poslouchat, to je nesporné, moc lidi sama o sobě nic nekazí ani nepolepšuje. Kolem těch, kteří získají moc, se velmi často začnou rojit lidé podbíziví, kteří cítí svoji příležitost. Tak tomu ale vždy bylo a bude.

Lidé s nabytou mocí mohou jednat podle míry své moci, pokud ji zneužívají, tak to nemusí být vždy mocí, ale těch lidí. Je to otázka užívání této vlastnosti, která pramení z povahy a kompetence lidí, neboť lidský charakter není neměnný. Takže je na lidech, jestli připustí jak moc, a jakým směrem se změní a taky prostředím, kde se nachází.

Ale dospělý člověk se může změnit jen do míry, do jaké to ostatní lidé připustí. Pokud se člověk dostane k moci a pak jedná špatně a moc zneužívá, rozhodně to nemusí být vina moci, ale toho člověka, případně v menší míře i ostatních lidí kolem něj. Je to tedy záležitost komplexní. Že se někdo namyšleně chová, většinou znamená jen to, že takový už byl předtím, anebo k takovému chování měl sklony, jen neměl tolik možností, jak projevovat svůj charakter.

Větší míra moci znamená větší míru zodpovědnosti, více vlivu, ale to není něco, co by lidi samo o sobě kazilo nebo je nějak měnilo. Ti zůstávají stejní, jen se jim do rukou dostaly prostředky, které užívají podle svého mínění.

Proč ne, ale neměly by však přesáhnout určitou míru.