Opět Hostětín

Jablečné slavnosti.

Představovat je veřejnosti je nošením dříví do lesa. Kdo by neznal ekologickou metropoli na rozhraní Slovácka a Valašska. Ve své paměti ji jistě nese i princ Charles, který obec před lety navštívil. Museli jsme se tedy do ní v nemalém počtu v krásném babím létě rovněž vydat. Do začátku naší společné cesty se však vloudila chybička.

Vzhledem k výluce na železnici byl do Bojkovic na uherskobrodském nádraží přistaven jen jeden autobus. Ke sluchu dopravců se zřejmě nedostala informace o výše uvedených slavnostech. V autobusu tak bylo podle údaje řidiče směstnáno asi 90 osob, takže bylo co závidět čápům, že umějí postávat na jedné noze. Po příjezdu do malebné vesničky jsme byli podrobeni přijímacímu řízení v podobě poplatku 80 až 100 korun na osobu.

Dalo se. Očím se zakrátko na to naskytl známý pohled na náves s přečetnými stánky. Na rozdíl od proslulejších Slavností vína a blížící se Růžencové pouti byl zde téměř každý stánek, a že jich tu bylo, doslova uměleckou dílnou. Totéž platilo pro všestranné aktivity v zahradě za moštárnou.

Vzpomněl jsem si v tu chvíli na Werichovy veršíky ve filmu Pekařův císař, císařův pekař. …tady kuchař, malířka, křížaly léta, a tu zas ten, co košíky umně splétá, a tady dívka dětem hru připravuje jiný krmí holuby, ten podkovy kuje já vám každou vaši písničku zapěji tu dětské oči, co ptačí budky raději já bochník upeču, já umím dobroty já šlechtím jablka, já látám kalhoty ten umí to a ta zas tohle všichni dohromady dělají moc…

Ta rozmanitost činností a vystavovaných výrobků byla až neuvěřitelná - úžasné, co člověk všechno umí vynalézat a do konečné podoby ztvárnit. Umně zpracované dřevo výrobky, předení vlny, likéry nejrozmanitějších chutí a barev, masti snad na všechny neduhy, nepřeberné množství výrobků z vosku, nabídka gurmánského pečiva, rukodílné textilie, ekologická literatura atd. Samozřejmě nás čekala přehlídka unikátních jablečných vzorků a široká nabídka moštů s příchutí více nebo méně známého ovoce.

Dlouhá fronta lidí stála i před obecním úřadem, kde místní hospodyně početným zájemcům nabízely laskominy domácí kuchyně v podobě moučníků. Nelze vypsat vše, co všechno každý z nás svým zrakem vnímal, desítky stránek by nestačily. Celým areálem se každou chvíli nesly tóny cimbálové muziky Slavičan, své umění početným divákům ukázaly i dětský folklorní soubor Světlovánek a taneční soubor ZUŠ Bojkovice.

V přilehlém parčíku s nabídkou trdelníků a bramborových výlisků si návštěvník přišel na své při vystoupení uměleckého souboru, a kdyby jenom to. Členové souboru zaučovali přihlížející diváky valašským tancům, ti ani na okamžik nezaváhali a zaplnili taneční parket. Opodál pod masivními lipami zase odvážná dětská drobotina zdolávala hranol z bedýnek, jištěna záchranným lanem. V krytém přístavku se to na stolech jenom hemžilo talířky vynikajícího gulášku a jiných pro jazyk vnadných jídel.

Asi největší pestrost činností, jak výše uvedeno, však nabízela zahrada za moštárnou, těch sofistikovaných aktivit a her pro děti tam bylo nespočítaně. Ani o ekologickou poradnu a přednášky třeba o zdravém životním stylu nebyla nouze. Soutěží spojených s poznáváním, přičemž by nepopiratelně taková „výuka“ malým i velkým více vyhovovala než ta klasická. Škola hrou, to zde platilo na každém kroku.

Z lehčího tónu reportáže však nutno přejít k vážnějšímu závěru. Jablečné slavnosti v Hostětíně nejsou jenom přehlídkou krás výpěstků našeho venkova, umění našich řemeslníků a umělců. Jsou současně i návodem, jak poznávat a zacházet s naší přírodou. Jen velmi, velmi opatrně ji přetvářejme k obrazu svému!

Rozumnější bude přizpůsobovat svou činnost krajině. My jsme jejími hosty, ne naopak, naše pokora vůči ní je tedy na místě. To ona má své věky prověřené zákony, my jsme povinni je ctít! A ještě jeden zážitek byl v nedělním odpoledni velmi potěšující.

Spočíval v pohledech do spokojených tváří mnoha stovek zejména mladých návštěvníků, pro něž byla Jablečná slavnost mimo jiné i návodem k nahlížení na krajinu jako na harmonický, vyvážený systém, ve kterém se budou snažit realizovat své sny a potřeby.