Opalovat se, ano nebo ne?

Opalovat se, ano nebo ne?

Asi ano.

Vždyť přece opálená kůže je daleko krásnější než bledá, neduživá. Těla obdařená bronzem budí většinou mezi „bledulemi" nemalou závist.

Závidím i já, někteří lidé na koupalištích, nebo ti, co se vracejí od Jadranu, mají těla hnědí nádherně vymodelovaná.

No jo, ale lékaři již dlouho dobu varují.

V posledních letech totiž nebývalou měrou přibývá zhoubných nádorů kůže, od relativně neškodných bazaliomů-tak zvané hodné rakoviny, až po smrtící melanomy.

Takže vyhýbat se slunci?

Samozřejmě že ne, ale je třeba dodržovat určitá pravidla.

S pobytem na sluníčku se to nemá přehánět, stačí pár desítek minut, a to ještě v dopoledních nebo pozdně odpoledních hodinách.

Důkladně se namazat, samozřejmě nemám na mysli alkohol, vhodnými opalovacími krémy s vysokým filtrem proti nežádoucímu spektru UV paprsků..

V posledních letech jsme navíc ohrožováni ozonovou dírou, která propouští k zemskému povrchu daleko větší množství tohoto záření jako dříve..

Je zesílená hlavně nad Antarktidou a  Austrálií.

A snad proto jsou Australané opatrnější v nabývání bronzu.jako my.

Prý v poledních hodinách se nesmí u nich venku realizovat tělesná výchova žactva.

V tu dobu také mnoho Australanů nosí klobouky se širokým okrajem.

Přesto se u nich rakovina kůže vyskytuje více než u nás.

Každý by totiž měl vědět jaký je z hlediska možné absorpce záření fototyp.

Obezřetní musí být zejména ti, kteří mají jeho nízký stupeň, to znamená rusovlasí, ale i ti, co mají blond vlasy a jsou modroocí.

Ti by měli pobývat na slunci co nejmenší možnou míru.

No a Australané jsou vesměs potomci přistěhovalců z anglosaského světa, a tam právě je jedinců se světlou barvou kůže hodně, mám na mysli Angličany, Skoty apod.

To jsou všechno známé věci, jí vím.

Ale stejně jako kdyby tato varování byla jenom házením hrachu proti zdi.

Někteří z nás se v poledních hodinách doslova opékají na slunci, podobně jako maso na rožni,

aniž by si uvědomovali, že lidské kůže má paměť.

Na druhé straně právě ty zavrhované paprsky jsou důležité pro tvorbu vitaminu D,.o kterém se  objevují čím dál tím větší pozitivní zprávy

Ale zpět k opalování.

Co dělat, když přece jenom ke spálení  kůže dojde?

Z lidových prostředků se doporučuje postižená místa omývat slabým odvarem čaje, někdo radí použít jogurtové mléko.

Jiní dávají přednost oficiálním medikamentům, dostupným v lékárnách.

Spáleniny od slunce pálí, bolí, v těžších případech hrozí i vznik na kůži puchýřů.

Není tedy lepší přece jenom preferovat bledou barvu kůže?

Snad ano, ale kdo zastává opačný názor, tak ať dá raději přednost samoopalovacím krémům..

Je jich na našem trhu dostatečné množství.

Přes veškerá  varování, která touto úvahou dávám k dispozici čtenářům, i já jsem se několikrát životě na slunci spálil.

Mohu jen doufat, že moje kůže trpí sklerózou, a na nadměrné dávky dříve tělem absorbovaného záření snad už zapomněla.

Jestli ne, Bůh mě opatruj!

Jaromír Slavíček