Okolí Uh.Brodu v názvech

Okolí Uherského Brodu v názvech

Odvozování názvů obcí je poměrně zaužívanou  praxí, méně se zvažuje v historických souvislostech odvozování názvů krajinných celků, jako například kopců, řek, vodních nádrží  a dalších přírodních celků.

V okolí Uherského Brodu je například řada vyvýšenin, které názvoslovím místní lidé běžně v hovoru i písmu používají. Ne vždy ale posluchače nebo čtenáře napadá, z čeho byl název daného geografického celku vlastně odvozen.

V řadě případů si můžeme v tomto ohledu pomoci tvářností reliéfu, jindy zase klimatickými či půdními poměry té které lokality.

Lidová tvořivost zde byla v minulosti bohatá a rozhodně nekladla meze lidské představivosti.

Ale dosti slova úvodem, co tedy asi člověka napadá, když se porozhlédne po krajině a v duchu anebo i nahlas si položí otázku názvu objektu, který blíže nebo v dáli od našeho města pozoruje?

Máme-li se pokusit odpovědět na tuto otázku, bude nejlepší se porozhlédnout po našem kraji od kaple sv.Václava nad Uherský Brodem.

Podotýkám však, že se jedná u následujících řádků o můj úsudek, který může být v některých případech v rozporu s odbornými fakty!

Tak tedy „Velká Javořina" směrem na jih je nespornou dominantou kraje a odvození jejího názvu není nesnadné. Ano, její úbočí pokrývá listnatý les a v něm nemalé procento zaujímá známá dřevina – javor. Nedalekou kótu „Jelenec" lze obdobným způsobem rovněž snadno odvodit.

Horší je to s „Velkým Lopeníkem," ten má na první pohled z našeho města podobu velrybího hřbetu, ale jeho současný název tomuto dojmu jistě neodpovídá a měl by být tedy poměrně velkým otazníkem.

Ale ve skutečnosti není, neboť jeho málo srozumitelný název má údajně vztah ke slovu „lopen" (lupen) - tedy list. Vrchol hory byl asi v minulosti pokryt více listnatými lesy jako je tomu v současné době.

Nám vzdálenostně bližší „Studený vrch" v tomtéž, tedy v jihovýchodním směru, má snad odvozený svůj název od jeho vystavení chladným větrům od severozápadu. Jiné vysvětlení se mně nenabízí!

„Skalky" nad Bánovem mají asi co do činění s výskytem a kdysi těžbou relativně erozi odolné vyvřeliny andezitu, nedaleký „Bučník s Hrádkem" lze vysvětlit rovněž přijatelně – nepatrné zbytky hradu Zuvačov jsou ostatně ukryty  v blízkých bukových porostech.

U„Králova" se nabízí jeho pojmenování z doby známého popisovaného útěku uherského krále M. Korvína před Jiřím z Poděbrad, ale nejspíše pochází uvedený název z časů ještě dřívějších!

Na východ od Uherského Brodu poblíž Polichna leží kóta „Goliáška," označující snad svým názvem masivnost vyvýšeniny, anebo její termín souvisí s pověstí o rázovitém lesním hospodáři.

Samotný Uherský Brod leží na úpatí „Lysé hory." Pokud si odmyslíme vrcholový  les Rubaniska, tak opravdu jsou svahy této kóty pokryté dnes, stejně jako asi i dříve, více či méně udržovanými rozsáhlými bezlesými polnostmi a zahradami.

Na severovýchodě od města pak vidíme v dáli druhý nejvyšší kopec Vizovických vrchů „Komonec" jehož pojmenování snad lze odvodit od slova „komoň," tedy kůň, ale jistotu v tomto nemám.

„Chrástka" na severozápadě, chrást, roští, snad zde naši předkové kdysi sbírali něco na otop...

„Obora" na západě, nedávno ještě se zámečkem Pepčín,v jehož předpolí určitě měli zámečtí pánové lovecké revíry.

„Černou horu" dávám do souvislosti s posledními výběžky úrodných černozemí od Hluku, půda je zde opravdu hodně tmavá. Byl zde ovšem ve středověku i morový hřbitov...

„Kobylí hlava" u Hluku připomíná hlavu sudokopytníka, nebo ne? Nevím!

Sv. Antonínek, neboli též Blatnická hora, jméno odvozeno od blízké obce, respektive později od zde vystavené kaple sv. Antonínka Paduánského.

No a v dáli na západním obzoru vidíme Buchlovské kopce, kterými se přes „rušící"vliv Holého vrchu nabízí broďanům zbývajícími dvěma vrcholy pocitový vjem ženských půvabů, což ale s pojmenováním „Chřiby," respektive názvem výše uvedených kopců pochopitelně nesouvisí.

Chřiby patrně mají spojitost se staroslovanským slovem „grip", tedy pahorek. Název Buchlov má být odvozen od přídomku jména jednoho z prvních obyvatel hradu...

Takže je co zkoumat v názvosloví našeho kraje, přičemž názory na pojmenování toho či onoho objektu se budou asi hodně lišit!

Jaromír Slavíček

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105565
Týden: 526
Dnes: 39
  přihlásit poslední změna: 01.12. 2011 07:27:38