Noční bouře

Noční bouře

Konečně! Celé týdny vzhlíželi lidé  ke sluncem zalité obloze a hlasitě nebo alespoň ve svém duchu ji toužebně prosili o déšť.

Téměř každodenní vysoké teploty, pravidelně přesahující třicítku, musely fyzicky i  psychicky  negativně poznamenávat snad každého z nás..

A to nemluvím o přírodě, která se den co den doslova bolestně dusila v přívalech nekonečných veder.

Listy stromů visely povadle a smutně dolů, místo živé zeleně jsme viděli kolem sebe jen zaprášenou a nevýraznou šeď.

Mnozí si zoufali a ještě zoufají nad nastávající úrodou, obiloviny jsou vzrůstem nízké, obtížně kombajny skliditelné, ovoce suchem ze stromů opadává ze stromů, o vzhledu zeleniny raději nemluvit.

Ano, naší zemí procházely a procházejí četné vláhonosné bouře, ale Slovácku jako kdyby se záměrně obloukem vyhýbaly.

O Uherském Brodu se často mezi lidmi říká, že leží nad peklem. V tomto létě to pro naše město určitě platilo dvojnásob, ale jenom do dnešní noci

Včerejšek však ještě ničím nenasvědčoval radikální změně povětrnosti. Večer byl jako obyčejně horký a dusný, ani obrazovka radaru taktéž žádnou velkou naději na změnu počasí nenabízela.

Ale po půlnoci nejednoho člověka, neklidně se ve spánku převalujícího, probudilo vzdálené hřmění a blížící se blesky nastávající bouře.

A právě ty začaly prosvětlovat unavenou krajinu stále více a více a přinutily některé z nás, aby vstali, přistoupili k oknu a začali za sklem sledovat úchvatné přírodní divadlo.

Prométheovy „ohně" počaly různými směry křižovat oblohu a svými klikatými drahami hledaly na zemi svůj nejvhodnější cíl, snad vrcholy stromů nebo stožáry, kdo ví...

Dunění hromů sílilo a postupně se slévalo v souvislý hřmot, který jinak mezi lidmi vzbuzuje strach a obavy.

V současných klimatickým podmínkách však byl pro krajinu předzvěstí tolik a tolik potřebných dešťových srážek, a tedy pravého požehnání.

Netrvalo dlouho a spustil tak dlouho toužebně očekávaný déšť, stále sílící a sílící.

Člověk si v duchu říkal, kdyby tento alespoň oživil svými snášejícími se kapkami proschlé trávníky.

Přání mé, coby náhodného pozorovatele, bylo vyslyšeno, dešťové kapky houstly více a více a nakonec se spustil blahodárný liják

Koruny stromů zašuměly a zajisté s otevřenou náručí nastavily své listy dopadajícím vlahým krůpějím, silnice se zaleskly ve světle nočních lamp jako zrcadla a vzduch, vzduch se ozonem pročistil a lidskému chřípí nabídl přímo rozkošné pocity..

Bylo děsivě krásné, ale současně i povzbudivé, dívat se z okna na tu zázračnou proměnu přírody a uvědomovat si, jak je voda důležitá pro život.

Jistě ji nesmí být příliš, ale tentokráte ji příroda nabídla v optimálním množství, prostě tak akorát.

Úrodu obilovin noční přísun vláhy už zřejmě nenavýší, ale spoustě rostlin pomůže v přežití a nám lidem se bude alespoň v následujících dnech přece jenom lépe dýchat, a tím přijatelněji snášet letní horka.

Snad konečně začnou růst i houby, i když to je za daných okolností vedlejší.

Důležité je, že mystická noční bouře vlila opět do našich unavených duší alespoň trochu optimismu, který je v současné době tolik a tolik důležitý!

Jaromír Slavíček

noční Uherský Brod