Noční Uherský Brod

Naše město v noci

Tak jak den přechází v noc, tak i v životě města se střídá období rozmanitých denních aktivit s dobou klidu a pokoje v nočních hodinách. Ano, i město musí odpočívat od všelikého toho kalupu denního shonu, rušné dopravy, shánění věcí, často nadbytečných, ale i nesčetných hovorů o něčem, někdy i o ničem.

S tím jak se blíží čas večerní, tyto aktivity pozvolna, velmi pozvolna utichají a město se připravuje na svůj zasloužený odpočinek.

Obchody se uzavírají, automobilový provoz se stává čím dál tím slabší. Šeří se, lidí je v ulicích vidět postupně méně a méně.

Živěji je už jen při restauracích a u kulturních zařízení, pak v místech nádraží, možná ještě  u velkých obchodních center...

Večer města znamená jeho útlum, usínání, ale ještě ne ten pravý, nefalšovaný spánek. Ten se dostavuje až v pozdních nočních hodinách, zpravidla po ukončení filmových představení a po uzavírací době většiny ostatních zábavných podniků.

Pak teprve město začíná spokojeně oddechovat, nořit se do tmy, ve které pouliční lampy ukazují osamělým chodcům cestu k jejich domovům.

Po silnicích již jen zřídka projede auto, kdo ví s jakým cílem. Na polikliniku za první pomocí, nebo se někdo vrací z pozdní návštěvy?Nevím.

Tichem ulic či náměstí doznívá klapot chůze chodců, který je slyšet často i na značnou vzdálenost.

Vskutku zvláštní atmosféru má cesta prázdnými ulicemi, v domech je lemujících, kde již jen výjimečně je možné vidět světýlka v oknech, probleskující i přes stažené rolety.

Kdo asi v těchto půlnočních časech bdí a proč? Nemůže usnout anebo se dívá na nějaký oddálený noční televizní pořad? Či snad je rodiči ošetřováno malé dítě? Jak říkám, kdož ví.

Občas je slyšet při větrnějším počasí skřípot rozvolněných okapových rour, světla lamp se v pohledu prolínají s „podivnými stíny" okrajů domů nebo stromů, u kterých rozhýbané větve  jako kdyby chtěly míjejícímu něco sdělit...

V těchto chvílích člověk si spíše domýšlí, co se za těmi stíny skrývá a ve svých představách nejednou v nich vidí ztemnělé tajůplné postavy či jiné fantas obrazy.

Podél hlavních ulic a na náměstích je světel více. Vytvářejí celé aleje světelných" mostů".

Hezky osvětlené a snad i romanticky ztvárněné jsou věže a báně kostelů.

V centru města jsou k vidění osvětlené výlohy, které rovněž mají v tuto pozdní dobu zvláštní kouzlo. Člověk není při jejich prohlížení rušen okolím tak jako ve dne a pokud nespěchá, může si v klidu „vychutnat" pohled na vystavené zboží.

Někdy však je nutno v tento čas procházet i městským parkem. Zde jsou obavy o vlastní bezpečnost, přes existenci veřejného světlení, na místě. Nečíhá tam na člověka nějaké nebezpečí? Nebylo by dobré se těm cestičkám v parku raději vyhnout? To si musí rozhodnou každý sám. Osamělý člověk asi přece jenom v tomto prostředí poněkud riskuje, možná bude přece jenom lepší volit místo původní plánované trasy okliku.

Na druhé straně, prochází-li člověk touto částí sídla, může „hovořit" se stromy a keři, může pojímat do svého chřípí, zejména pak v letních měsících, vůni kolem se vyskytující vegetace, což je v průběhu „světelného" dne jevem spíše ojedinělým.

Co tedy říct k městské noci. Tušíte dobře, i ona má svůj půvab, její srdce tepe v tichém  jejím rytmu v okamžicích, které dokážeme vnímat jen občas. Přes tmu, kterou ve velkém nám nabízí, je v ní někdy možné „spatřit" i to, co bychom ve dne  pomíjeli bez většího zájmu.

Takže – díky Tobě noci!

Jaromír Slavíček

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109509
Týden: 386
Dnes: 29
  přihlásit poslední změna: 15.02. 2013 08:58:37