Nevítaná návštěva

Nezvaná „návštěva"

Nastal první krásný, dnes už docela zřetelně jarní den. Blankytně modrá obloha a záplava slunečních paprsků z ní se snášející. Prodejny zahrádkářských potřeb byly už od rána doslova „narvány" zájemci o hnojiva, semínka a já nevím co ještě.

Ano, je třeba vyrazit do zahrad, neboť jak jsem kdesi četl, kdo chce být šťasten celý život, musí se co nejvíce hrabat v hlíně. No ale napřed je nutno provést jarní řez stromů v sadech a zahradách. Takže zahradnické nůžky do ruky, případně ještě pilka a hurá na žebřík anebo jeho prostřednictvím přímo do korun stromů.

Nad Uherským Brodem, poblíž hvězdárny rok co rok opečovávám asi tucet jabloní. Pravda, už nejsou nejmladší, ale plodí docela obstojně. Jenom je třeba je pravidelně ošetřovat, právě výše jmenovaným jarním řezem.

Už se docela těším, jak budou větvičky klesat k zemi a stromová koruna postupně nabývat ušlechtilý tvar. Napřed ale musím do zahradního domku právě pro uvedené zahradnické pomůcky.

Otáčím klíčem ve dveřích, otevírám je a....     strnu!!!. Boží dopuštění, kam se člověk jenom podívá. Nářadí rozházené po celé místnosti, to, co bylo v regálech, to leží v nepřehledné změti na zemi. Matrace vyvržené ze svých původních poloh, no hrůza.  A kolem mraky skleněných střepů, ani nemám kam šlápnout.

Ano, kterousi noc přišla do těchto míst nezvaná návštěva. Co hledala, to se mohu jenom domýšlet. Alkohol a jídlo? Tyto položky mívají dobrý odbyt.

Možná také cennosti, přístroje a co já vím, co ještě? No dobře, ale proč ta brutální domovní prohlídka, kdy nezůstal, jak se říká, kámen na kameni, předmět na původním místě. Tam snad musel řádit nějaký maniak.

Pro jistotu nahlížím opatrně do všech koutů. Co kdyby se ještě někdo někde skrýval? Pro jistotu pevně v ruce držím dlouhý šroubovák.

Ne, nikdo tady už naštěstí není. Zjišťuji škody. Kromě úděsného nepořádku se nic až tak podstatného neztratilo a ani nemohlo. V domku bylo opravdu jen hospodářské náčiní a kdo by si odnášel motyky anebo  štěpařský vosk?

Takže zloděj asi také nadšený ze svého úlovku nebyl. Měl bych oznámit vloupání na policií, to by napadlo pochopitelně každého.

Ale když bylo tak krásně a ty stromky čekaly na ořezávku...A tak jsem  vylezl po žebříku mezi větve nahoru, chvilku se pokochal panoramatickým pohledem na ještě tak trochu zasněženou Velkou Javořinu a pustil se do práce.

Pro jistotu jsem si sebou vzal ten šroubovák, člověk nikdy neví, kde se kdo vynoří. Ale široko daleko nebylo živáčka. Asi po dvou hodinách práce ve sluneční lázni a myšlenkách o stavu dnešní společnosti jsem se vrátil znovu do domku k obhlédnutí stavu škod. Všiml jsem si, že okenice, samozřejmě již beze skla, byla zvnějšku zavřená.

Takže vlastně zloděj měl přece jenom krapet slušnosti, dokázal po sobě zavřít. „Není to tedy s kriminálníky až zase tak zlé, viďte?" Druhý den jsem se přece jenom odhodlal podat oznámení ohledně spáchaného trestného činu na místní oddělení policie.

Po malé chvilce čekání se mě ujali dva mladí sympatičtí policisté, se kterými jsem odjel na místo činu. Byl jsem příjemně překvapen jejich profesionálním přístupem při zjišťování příčin vloupání a v tomto směru i jejich cílenými otázkami.

V době čekání na technika s kufříkem, naplněným příslušnými lahvičkami a štětečky, jsme  se kromě popisované kausy věnovali i rozboru  trestné činnosti v naší společnosti, přičemž naše názory i v tomto ohledu byly prakticky shodné.

Nemohu komentovat příkladný postup odborníků na zjišťování stop, není to v mé kompetenci.

Ale i zde jsem nabyl přesvědčení, že naše policie má ve svých řadách velice schopné a zejména ochotné lidi. Konečný zápis události byl už z mého hlediska jenom formalitou za nepříjemnou záležitostí, které bohužel nejsou ojedinělé a které budou vyžadovat spolupráci všech zainteresovaných složek tak, aby soukromý i státní majetek byly chráněny v co největší

míře!

Jaromír Slavíček

18.06. 2021 11:37:19
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 103115
Týden: 631
Dnes: 78
  přihlásit poslední změna: 15.02. 2013 07:42:31